sob vyjadřovací vedle stručného, úsečného, nápovědného stilu
prostonárodnlho, jenž vyrostl na půdě české. Poeta sotva. dvacetiletý hledá
v cizích formách svou svéráznost; z{tpasi s řečí, s veršem, s rýmem;
ztro~kotává, má-li kresliti postavy ncb karakterisovati řečí; Jest
v dialogu mdlý, nevýrazný, sentimentálně konvenční. Přes to pi'ese
vše tuši zvolna svůj cil. Vyhýbá se útvarům ryze subjektivnim. dbá
málo o čistou lyriku, pouští se zřetele účin hudební. Touží po velké
skladbě výpravné, kde by mohl zároveň ukojiti svou žízeň po kr~e
malebné a malířské i svůj řečnicko-tendenční zájem o časové otázky.
Jakmile vytvoří první ucelená díla, naplňuHcí tyto touhy, přestává
být básnickým učedníkem. »Bouře«, »Snové« a »Adamité«,
vzniknuvší na prahu let sedmdesátých, zahajuji dobu jeho mistrovství.

48