předloha, pařížská komuna z roku 1871: revolucionářskou společnost
zrodilo obrovské město za osudné doby uprostřed
okupaceuepřátelské; pod červenou čapkou a rudým praporem ozývají se odvážná
hesla; požár, jenž zanechal za sebou mnoho ssutin, ztrávil. se záhy
vlastním žárem; vítězná společnost zbavila se nebezpečných odbojníků
bezohlednou deportacÍ.

Temne barvy, jež tuto naneseny až pastosně, zarazily básníka
samotného, a proto, věren svému krasovědnému požadavku
vyrovnávajícího kontrastu, vložil hned za tuto chmurnou karakteristiku smírné
líčení jižního břehu domovského, jenž v plamenech slunečního západu
loučí se naposled s vypověděnci. Ti, šesti typickými mluvčími posílají
ztracenému domovu pozdravy poslední, takže dostává se nám v
uzavřem'ch kupletech různ}'ch rozměrů lyrických a střídavého vděku
písňového šestery karakteristiky hlav revolučních z lodi »1:vr-opy«;
podobně jako v »)80ui'i", v prvním a třetím zpěvu »Adamitů~ a v
třetím oddílu ».A;~dť~la( .:~lJ "DeU; ;~(~C S\·. Č.:2":;' ~,rrvil1iokrc:;hu. a rozbor
myšlenkového sv(L.j:cIJ p(Jst::~v l:vclcl;ol' rC!H()(LI;d lC(] oitové
nálady: tot běžn~;' !'C: wp lorda L}TO));l i n;;.(;<:iov::ms!u;·ch í::íkll. Také
tyto písně seř('_,~CilY j~ou tak, aÍJy se jCdlK:divÍ přeJstavitelé
vyhoštěných '-evolucionářů střídali dle 7a\;On::l !( rHJtra~tllifJo: po sarkastickém
vzkazu pro opuštěnou mladou manželku, která se dojista záhy a s
radostí ohlédne po náhradě, touží tesklivě něžué srdce milence věrného
až za hrob; drsný posměch bědného proletáře macešské otčině zastřen
iest lkavou melodií otce, žaluiícího nad osudem opuštěných děti;
umdlenou touhu zlhostejnělého revolucionáře po klidu a spaní
pfehlušuií vzdory a kletby útočného aktivisty. Teprve v těchto pádných
jambech, seřazených do střídavě rýmovaných slok čtyřveršových,
zaznívá do lyrického kolozpěvu vlastní revoluční tón; pohrdavý soud
nade lží a pokrytectvím evropské společnosti stup'ňuje se v kletbu a
v hrozbu, že přece přijde bezohledný mstitel, který uskuteční
zmafené úsilí vyvrženců; posilující pohled do dějin, kde řecký helot i
středověký rab rozvrátili nespravedlivý řád, mění se v~ vidQní lepšího
. světa, v němž bude lidstvo sbratřeno, nasyceno a zahrnuto svornou

láskou všech ke všem. Opět však vadí matnost 'a neurčitost pojetí této
sociální utopie; sotva napověděn jest požadavek zrušení soukromého
majetku a hranic pollticko-národnfch, ale jak před~)tavuje si vzdorný
revorucionář přechců Dh~\;Jatného dílo. pomsty,ke světu drultJé lásky?
210