1-

J tam. kde příšerný živel dostupuje vrcholu. v ••
Balladě zimní". podřízen. jest motivu katolicky
legendárnímu, který proniká i v skladbě tak svobodomyslně
pojaté. jako •• Romance italská", nebo v takové hře
bujného rozmaru. jakou jest •• Ballada rajská". Většina
těchto legend laděna jest radostně a jaře i při vážném
podkladě myšlenkovém, "Ballada horská", "Ballada
tříkrálová", Romance štědrovečerní", •• Ballada rajská",
•• Ballada o duši Karla Borovského" a •• Ballada o svatbě
v Kanaán"; pouze vstupni •• Ballada pašijová vyznívá
chmurnými tóny jako později celý spřízněny cyklus
"Zpěvů pátečních".

Neruda užil všech prostředků svého vyspělého umění
básnického, aby docílil dojmu naivnosti. Zpracoval
lidové náměty. přidržuje se někdy dosti přísně svých
předloh jako v •• Balladě o duši Karla Borovského";
vybudoval jako Erben v •• Štědrém dni" některé kusy
zcela na motivech· lidového zvykosloví, tak zvláště
•• Balladu májovou", •• Balladu o polce" a •• Balladu
o svatbě v Kanaán"; pojal biblické děje jako výjevy
z českého venkova. Od starých primitivních malířů
naučil se kouzlu naivnosti malebné, jíž jest v každé
skladbičce plno; studie národopisné poučily ho
důkladně o zvykových a krojových jednotlivostech. jichž
použil plnými hrstmi, ale nade vše projevil se Erbenův
žák mistrem lidovémluyy. Od málomluvného a přece
tak obsažného dialogu, z něhož se skládá "Ballada
stará-stará", až po kypící a šumící příval slov a obrazů
v "Balladě tříkrálové" neb v "Balladě o svatbě v
Kanaán" - jaká to stupnice výrazu 1 Všude formulovité
obraty; všude lidová říkadla a úsloví, všude paralle.