49

Sotva všichni svatí spolu
k zlatému zas sedli stolu.

už zas znějí pádné rány

buch, buch! od nebeské brány.

"Vstaňte, Petře, s klíčem jděte.
kdo to tlulče.· pohledněte.:"-" .

"Je tu zas ta duše hříšná,
zarputilá, tuze pyšná.,

opírá se '~elým těLem.

do vrat našich buší čelem. -.:"

"linedii odtud Vyprovoďte.
do propasti mně ji shoďte.

Hoďte ji tam vtastní rukou.

ať se setká -S pekel mukou."

"Ne tak. ne tak. milý synu,
odpusť hříšné duši vinu!"

"Zeptej se jí. matko milá,
dobrého ·co učinila!

I(olik svátků posvětila,
kolik pátků postem ctila.

zda-li také modlitbičku
posílala ku nebíčku?"

"Já jsem svátků nesvětila.
ani pátků nepoctila,

Jan Neruda, Ballady a romance.

4