jindy okultní pavědou, ale podléhající vždy kázni speku.
lativního mozku, nutí ho stále, aby zosnoval dějové i psy·
cholof{ické experimenty, v nichž pranic nesejde na do·
brém neb mí:Jtním určení nositelů a všecko naopak záleží
na obecném procesu. Takto obnovil tento důslednÝ biolo·
f{ický i společenský determinista ve svých čelných
pracích arbesovskou formu romaneta, připomenutou mlad·
ším druhům K. M. Capkem a rozl,itou o něco později
k netušenému rozkvětu v utopiích Karla Capka. který se
však právě v ní 1Jokusil dovoditi. že determini.~m1lS ne·
dovede vyhověti duchOVÝm potřebám současného lidství.
Samoúčelná erotičnost kořenů převahou smyslovÝch a
zd,iraznění v podstatě fysiolo!!ického, z níž těsně před
válkou vyšli F ran t i Jek K h o I a F ran t i Jek
Lan f{ e r, byla také důsledkem biolo/1:ického fatalismu a
determini.~tickpho nazírání. Avšak oba .mi.~ovatelé. celVm
založením dů.~lední umělci s jemnou chápavostí vÝtvar·
nou a kře,.,kÝm smYlllem lJro Vyprál.1ěř.~kou 1,irtu.ositu,
mmesli toho nijak těžce, tím méně tra/1:icky, leda že za·
lili své kvetoucí p01Jídky lehkou mlhou citové
zádumčivMti nad marnolltí milostnÝch her a prchavMtí pohlmmí
rozkoše. které dndál1ali nového od.~tínu odlt.~evnělou kul·
turou. Ač povídkové zkratky Františka Khol" uměly .~no·
rÝm tvarem .~evříti iak měnivÝ povrch frivolního velko·
města, strojícího stále nové 11odoby rozkoše a znl'rhucení.
tak vzdušnou svobodu venkova, kde se srdce léčí z mi·
lostnÝch přeludů a sílí pro jiné. přece přilnul nadevše
k iižní renesanci. A to nejenom látkově. U povídkářů vlaš.
ského rinascimenta, odkud kdysi Zeyer čerpal látky, ni·
koliv však 110dněty formální. nalezl, zčásti na upozorně·
ní teoretiků německÝch, Fr. Khol - a s ním řada pro·
saiků o pokolení mladších - typický útvar vyprávěčský,
dobře přiléhající jeho vlastnímu naturelu a zár01Jeň zna·
čící VÝchodisko z krise výpravného umění poimpresionis·
tického: novelu rozsahem stručnou. v podání hutnou a
prostou, přísně soustředěnou k základnímu motivu a to
nevšednímu a přece typickému; ani popis a rozbor pro·
'tředí, ani problematika mravní a společenská, ani duše.

77