a K a r lem P o I á č k e m, se skromně spokojoval s
běžnými požadavky přízemní zábavnosti ve stavovském
ohraničení.

Dva spisovatelé, doposud se hledající, přijímají z /{rotesky
vážné a plodné podněty tvůrčí: jednomu se zjevuje jako
věrná průvodkyně na křivolaké pouti realitou, druhému
řídí snv a hořečné vidiny, zkreslujíc v nich obraz světa,
prožitého v blízkosti smrti a rozkladu za světové války.
Jsou to Benjamin Klička a Jan Weiss. B e n jam i n
K lič k a jest neúnavný experimentator, který si v duchu
svého pokolení neprominul ani román sociálního
převratu, umíštěný do unanimistické jednoty malého města
ani /{enerační trilo/{ii s válečnou šta/áží, ale síly své
imaI{inace, pronikavost své psycholo/{ie a zvláště svůj zjitřený
smysl pro tra/{ikomičnost lidského panoptika prokázal
jinde. Vyzývavá exotičnost, obludnost lysické neb
duševní stvůry, strašidelnost perversity jsou mu vítanou
záminkou, aby se zahloubával do skrytých záhybů člověčenství
a to s účastí nevšední; někdy zůstává jenom napínavým
patol{rafem, občas se však stává básníkem těchto
zapomenutých neb proklatých oblastí, básníkem, jehož obraz
má doposud barokní násilnost. Ať Jan W e i s s se
inspiruje hrůzami války, ať buduje nestvůrnou utopii, ať zcela
nově přetváří kriminální látku, vždycky vodí svou
ima{{inaci bludišti {{rotesky a bizarerie, ale nevzdává se
nikdy kontroly psycholo{{ické a ideové, takže jeho povídky
a romány při zimničně fantastické náplni mají pevnou
osnovu, propracovanou stavbu, domyšlený detail. Jejich
hrůza a pitvornost, navoděné nejúčinnějšími prostředky
slohové su/{esce, jsou výsledkem rozmyslu a kombinace
umělce, který stojí nad různotvárnou životní látkou,
prošlou osobní zkušeností a slovesným výběrem. Nestojí nad
ní však necitelně a mrazivě, nýbrž velice disk retně, bez
citových neb protestních výbuchů expresionistických,
dává najevo svou ironicky zastřenou účast se svými většinou
trpnými a trpícími hrdiny, které tlačí můra snu, choroby,
zvrácenosti, zločinu - podobně jako u Horsta bylo by

91