108

ARNE NOVÁK:

Na dramatickém napětí těchto tří generačních
vrstev instrumentován jest široce rozvětvený děj
Matějkova románu. S opravdovým fabulačním
uměním, které čtenáře přenáší od teplé malby poklidně
situační k velkým, mohutně vzdutým výjevům,
rozvíjí spisovatel na historii jedné selské rodiny
dějiny celého kraje. Tři pevně a epicky konstruované
postavy sešvakřených sedláků západočeských
představují vládnoucí pokolení, stojící v plnosti mužných
sil: podnikavý a zneklidněný hloubavec Šolar, jasný
a ničím nezmatený optimista Velišský a zhrublý
divoch, otupěný bojem s tvrdou pi'tdou pohorskou,
Liška. Na těchto třech figurách, které obklopeny
jsou svou čeledí, svými ženami a svými sousedy,
ukázal Matějka nejlépe, co umí. Osvětlil je se všech
stran chladným a střízlivým světlem pronikavého
poznání, které se zabodává do podrobností všedního
dne stejně rádo jako do výjimek nahodilých vzepětí.
Dal každému z nich zvláštní rhytmus pohybu v práci
i při veselí; charakterisoval každého nejen náiory,
ale i výrazem řeči, volbou slov, způsobem vtipu.
Nejsou to genrové obrázky, co Matějka podává ze
své západočeské domoviny; každý výjev má vztah
k psychologické kresbě postavy, ba i k
hospodářskému a společenskému výkladu celé dobové sítuace.
Nebyl to úkol naprosto lehký. Doba a kraj, které si
byl Matějka zvolil za předmět svého vypravování,
vylučovaly naprosto jakékoliv podtrhování živlů
malebně národopísných a kulturně tradičních, jež tak
štědře se nabízely dosavadním našim povídkáři'tm
vesnickým, pokud zpodobovali krajinné a kmenové
celky daleko zachovalejší než jest otčina Matějkova.
Oč živější, pitoresknější a jímavější jest na př. I~tka
selské epopeje Holečkovy, než námět této
psychologické kroniky západočeských nových vesničani't!
Matějka pohrdl ještě jinou zajímavostí, epicky čeřící