MlJI'OVf' A OSUDY.

271

živel cizorodý, úplně odlišný, jest to Ita1ie - neboť
bez vlašských vlivů naprosto nelze vysvětliti
výtvarné osobnosti Martina Schaffnera.

Ulm sám neposkytuje pohříchu příležitosti
podrobně sledovati dějinný rozvoj jeho malířství;
několik fragmentárních obrazů Zeitblomových a
Strigelových visí v rLizných polotmavých jizbách musea,
několik zajímavých děl Schaffnerových viděti jest
v chrámě, ale to vše jest pouze kusá představa o této
škole spíše energické než vybrané. V mnichovské
Pinakothece potkává jí týž osud jako v dějínách
umění vůbec; Schaffnerovy nejkrásnější čtyři obrazy
z Weddenhausské prelatury má divák zrovpa za
zády, když stojí vzrušen před Di.irerovými "Ctyřmi
temperamenty"; Zeitblomovy dřevěné desky jsou
rozvěšeny mezi pracemi staršího Holbeina a unikají
proto pozornosti každého návštěvníka; na
Strigelovy portrety v pobočních kabinetech zapomene
oko pro kouzlo lesa a hor na sousedících s nimi
obrázcích Altdorferových, a tak i v dějinách malířstvi
pravidelně vytiskuji školy norimberská, augšpurská
a řezenská tyto švábské poctivé a vroucí malíře.

Štutgartská gallerie předvedla nám již otce školy,
Hanse Multschera, předvádí v bohatém výběru,
historickém spořádání a vědeckém určení i ostatní;
dává jirú svůj nejkrásnější, první sál, v katalogu
nejvíce místa a nejvíce poznámek a pyšní se jimi
ještě více než svýmí Carpaccii, Bellíními,
Tintoretty, Gainsboroughy. Několik švábských
monogrammistů zprostředkujících přechod od Multschera
k Zeitblomovi lze minouti; ale Zeitblom s 25, dílem
ohromnými, obrazy zmocňuje se energicky veškeré
pozornosti. Přísný vážný malíř s nápadnou zálibou
pro vysloveně mužské fysíognomie maluje hranaté
lidi špičatých brad a ošklivého vysedlého nosu ve