Čím mně jest Lessing.

Vyznání kritikovo.

1.

Snad každoročně za letní samoty jasného venkova

překvapí duši, vykoupanou v chladivých vlnách
trav a v jednotvárných hudbách jehličnatých lesů,
neodolatelná touha sáhnouti po dobré a statečné
knize kritické, která by podarovala hlavu právě tak
štědře jako poděluje srdce a nervy pravidelné
oddávání se básníkům lyrickým. Přijde-lita chvíle č
a přijde tak určitě, jako přichází v červenci rojení včel,
v srpnu rozkvět modrých a stříbrných vřesovišť a
v září dozrávání ovoce - pak nestýská se mně ani
po mužné a opravdové ideologii Bělinského, ani po
Carlylových ďábelských sarkasmech a náboženských
tuchách, ani po široké a výmluvné moudrosti tak
životných knih drahého Taina. Nepřítomnost všech
jich dovedl bych oželeti, třeba ne na dlouho, jen
Lessing, starý Gotthold Ephraim Lessing mně
bolestně schází.