Boží sobě Jinak,než míněníjest, vykládající) za falešného nám
proroka stojí. Jako to, že sme my posavád jen dobrých
zaslíbených věcí čekali, ty pak předjíti mající přestrašlivé hněvu
vichřice mírněji sobě vykládali, myslíc, že ty tak těžké pokuty
Pán Bůh nám i nepřátelům promine; On pak že nepromine,
již rozumíme, k čemu se chýlí, vidouce.

32. Summa o tom mluvení k tomuto dvému se zbíhá.
Předně,že zpozdilost naši při věcech a soudech svých snésti může
Pán, k zumyslným pak převrácencům tak mluví : Vizte,
potupníci,a podivte se a na nic přiďte;nebo já dílo dělám za dnů
vašich, jemuž neuvěříte, byť vám kdo i vypravoval (Abak. 1,
5. Skut. 13, 41.). Druhé, přijde k tomu, že se pravdomluvnost
Boží a to, že všeliký člověk lhář jest (Řím. 3, v. 4.), nejen
převráceným potupníkům, ale i upřímným, neuměle však skutky
a řeči Boží vykládajícím, skutkem teprva samým ukázati musí
podle Božího promluvení: T ehdáž tomu porozumíte Oerem.
30, v. 24.).

33. Protož já všech vás, kdož jste upřímní Boží ctitelé,
prosím a ještě jednou a naposledy již prosím, nebuďte skutků
Božích potupníci, ani kvapní k soudu činění o té věci, při níž tak
snadný jest omyl, že i nejmoudřejší a neinábožnější tak těžce
tu padají, jakž na kněžích a biskupích židovských (proroků,
Krista, apoštolů mordéřích) viděti. Lépe soudu nečiniti, nežli
zle činiti a starých proroků hroby bíliti, nové pak mordovati
a tak vždycky míru otců svých doplňovati.

34. Naposledy však, umínil-li sobě kdo nových návěští
Božích (pro zbíhající se při tom nejistotu) nedbati, aspoň k
starým Božím pohrůžkám a slibům a k tomu, co vedle toho
pravice Boží podnes dělá, očí a uší svých nezacpávejte, nýbrž hlav

22,