já nové činím všecko (Zjev. 21, v. S.), ví, proč starého trpěti
nechce. Nebo když dí: nové, pokládá první za vetché; copak vetší a
schází, blízké jest zahynutí (Žid. 8, 13.). A poněvadž dílo Boží
v ohni ostojí, lidské toliko shoří (1. Kor. 3,15.), nech shoří, co
shořeti má, aby zůstalo, co zůstati má. Nemůž zajisté dílo
stavení lidského trpíno býti na tom místě, kdež se Nejvyššího
město ukazovati začíná, dí anjel (4. Ezdr. 10, v. 54.).

58. Jen my tedy, cele se na to zpustíc, že Bůh ví, co činí,
nechme, nech boří a pléní, co se mu nelíbí, aby zase vzdělal a
štípil, co se mu líbí. Nebo že na to jdou myšlení jeho, kdykoli
svět ohněm soudů svých přehání, plno jest o tom v Písmě S.
svědectví. Přečtěte sobě aspoň zatím z Izaiáše kap. 1, 25 etc. a
kap. 4, a kap. 19, v. 22 (Bíti bude Hospodin Egypt,
abyuzdravil; nebo obrátí se k Hospodinu a on jej vyslyší a uzdraví), a
kap. 25, a tak ve všech prorocích.

59. Děj se tedy co děj, doufejte, že Pán těch věcí darmo
nečiní, ale něco velikého pod tím leží. Umí On na
Ezechiáše smrti šíp pustiti, a však smrt zase zahnati. Umí na ]airovu
dcerku i smrt dopustiti, ale hned zase té hodiny vzkřísiti. Umí
mládence v Naim až k hrobu dáti vynésti, a však hrobu
nedojda k životu navrátiti. Umí i Lazara čtyry již dny v hrobě
ležícího a hnijícího vyvolati. Umí nad to výš shnilé již a po
polích rozházené Izraelitů kosti shromážditi, spojiti, svázati,
masem vyplniti, kůží přiodíti, duchem novým naplniti etc. čehož
se tedy ještě moci nedostává, aby svědků svých, od Antikrista
zbitých a po ulicích města půl čtvrta dne ležících, vzkřísiti
neuměl? Jinak vyrozumíte, přečtete-li sobě zZjevení kapitolu 10.

60. Dí-li kdo: O.moci Boží pochybnosti není, ale o vůli;
odpovídám: Ale já nyní o tom mluvím, že nejvyššího Pána

31