Ze "lalospevú". Z Xl elegií Jána Hollého, které sám nazývá Zalospevy a jež
vy!ly r. 1839, většina jde ve stopách Kollárových a to nejen obsahem
StalO~itnicko slavomilským, ale i formou lyricky lečnickou; jsou jako Pledzpěv
"Slávy dcery", které se z nich opětovně ozývá, básněny vesměs v časoměrném
distichu elegickém.

Pláč matky Slávy nad odrodilými synami (č. V.) jest z nich nejúchvatnějlí.
Ništ, nic. Vtedy, tehdy. Dojčiti, kojiti. Kolíska, kolébka. Chóp, strana. Súd,
vhodný, zp1isobilý. Léli, žvatlali. Ostudné chování, lopotné, namahavé chování.
Trápli, trápení. Hajno, hejno. Bár, třeba. Zmámilo, zmařilo. Od BUej na
Chválemkú melčinu, od Bílého moře až k moři Kaspickému. Kuma, řeka jihoruská.
Erivan, ruské město v zakavkazské gubernii. Ob, Léna, Anadír, Nuček, řeky
slbífské. Škvárka, malá, bezcenná věc. Zrutný, ohromný. Ráz, jednou. Skreklák,
klikloun. Na šír, do široka. Rútiti sa, řítiti se. !ster, starověký název Dunaje.
Mútné valy, zakalené vlny.

Z "Úd". Jan HolIý psal 6dy, které sám jmenuje "piesně" v r1izných dobách
svého života namnoze z popud1i příležitostných k oslavě svých plátel a příznivcu;
soubor jejich vyšel r 1840. Slohově se v nich plidduje vzoru Horatiova,
obsahově vedle oslavy přírody a umění, ctnosti a přátelství, nejvýznamnéji po pří·
kladu Kollárově, opěvoval minulost i přítomnost, hlavně pak politickou
budoucnost Slovanstva. "Rozdíl mezi Kollárem a Hollým je toliko ten, ~e Hollý
i zde vyjadřoval tradici ji~ od dob Krmanových (Daniel Krman 1663-1740,
humanista a vlastenec slovenský, doby předbernolákovské) na Slovensku
zakořeněnou, podle na Slované, rodířivše se z p1ivodních sídel svých pod Tatrami,
jsou vlastně všichni Slováci a slovenština uherská matkou neb aspo! nejstarlí
sestrou všech ostatních jazyků slovanských" (jar. Vlček, Literatura XIX. stol.,
ll., 2.., str. 42.I).

Na MlíČ. Háj Mlíč .neb Mlieč u Madunic v Pová~í, kde HolIý prožil valnou
část života. Báse~ slo~ena po horatiovsku časoměrnou slohou sapfickou. Lúbel,
lfbeznou. S panmi, licence místo s pannami. Sobáš, svatba. Zatvoril, zavřel.
Pomihne sa, mihne se. Kamkolvěk, kamkoliv. Belastj, modrý. Hrab, habr, brest,
jilm. SUku, líčku. Lésčí, hluboví, svíb, lfkoVl, zelina, svída. Plešinky,
místa holá, neporostlá. Fuják, vichr. Naschvál spravených, uměle u~ravéných.
Lúk vlažných, luk zav·lažovaných. Sklepistá chodba, sklenutá. Kropácek,
prvosenka, petrklíč. V podvihlej pesni, v povzndené písni. Pachori sa, namáhá se.
Prevýšit, překonat. Surma, troubení. Nečuté, neslýchané.

Na slovenský nároá. Horatiovská, t. zv. třetí sloka askl~piadská. Slovenský
zde (v. výše) souznačné se slovanský. Bár, třeba. BachratH, puškám nasporujeJ
rodaj, rozr1isdí se, plod dává svému květu. Armorských, . indických. HrobU,
hrobka. Vládá, dovede. Lutíkov, Bodríkov, Luticů, Bodrcu. V krásných Grécka
rájoch •. buď v Maloazii, buď vlaském na pomedzu, romantika kolIárovská i
pozdějš' nadsázkou zalid~ovala Slovany Řecko, Italii, Malou Asii. Nezmohlý,
nepřemo~ený. lurácích, zuřících. Dovčil, dodnes. Neznovaný, neunavený. Volgár.
ský, bulharský. Beriové rozkazy, panovnické.

149