i stromy,· architektura Hradčan i Malé strany spolupracují
na dojmu jejich, vytvářejíce pro ně rámeo nebo pozadí.
Matyáš Braun, jejž však v celé jeho rubensovské
gigantičnosti a teplé smyslnosti pochq>íte teprve ve $porkově
KUlksu, zdá se mně větším umělcem a především svobodněj.
ším psychologem: dobralť se ve svých výtvorech vždy
čistého gesta prostě a věčně lidského. Měkký pokyn spra·
vedlivého soudce lva, milostná a nebeská "unio mystica"
mezi Ukřižovaným a svatou Luitgardou, přesahují meze
času baroknito a vyjadřují i dnes citové patos očištěného
člověčenství. Ferdinand Brokoff podává však zpravidla
pouhé gesto liturgioké a jest nám proto méně srozumitelný.
Vzpomeňme na dvojí plastický výraz, jímž sousoší Karlova
mostu tlumočí svrchovaný triumf církve nad duchy i
zloduchy, na ,roznícený kyn misionáře Františka Xaverského
i na bezohledný posun exorcisty Vincence Fer,rerského ŕ
jsme naplněni podivem, leč neopouštíme hranic smýšlení
a cítění barokního. Ale čím nám jsou jména menších
plastiků XVII. a XVIII. století, kteří se spokoji!li namnoze
pobytem u hranice dekoračního sochařství, kde ostatně občas
rozbíjeli své stany také Braun a Brokoff, původcové
mohutných karyatid při paláci Thunském, Morzinském a Clam·
Gallasově; co značí nám jméno Pendl nebo Jackel,
Guitainer nebo Platzer? A přece jako dramatická síla prudkého
citu, osedlaného vůlí atlet.ovou, bouřila v postojích
exaltovaných světců na průčelí chrámu křižovnického, v
překrásných pohybech rokou zápolících archandělů na
staroměstském sloupě mariánském, v prudkém gestu svatého Cyrila
z Alexandrie v presbytáři u sv. Mikuláše na Malé straně!

Tělesný ideál, zachycený těmito gigantickými postavami
z kamene i z jeho napodobenin, byl v těsné shodě s oběma
karakterními typy katolické reformace, které vládly v
barokní Praze. Není nesnadno uvésti tyto dva typy na týž
životní druh: v duchovních i světských hrdinácih bezohled·
né vůle jest vyhnán renesanční individualism do zámezí.

Jesuitský řád přenesl jej do oblasti víry a církve a dal
mu zvláštní strohou příkrost. Na dně svých temným duší

42