zkadeřený hyacintový vlas, pohyb dokonalé šije
připomínající labuť, malá sněhobílá nožka? Nedlouho po prvních
kozácích překročili vítězné vody Kubáně též básníci ruští,
někteří z nich opěvovali Kavkaz dříve, než se stalo Rusko
r.. 1829 v míru Drinopolském jeho pánem. V čele jich stojí
klasicista Děržavin a romantik Zukovskij: onen ve vznosné
ódě hraběti Zubovu slohemrétonckrm a hromadě účinné
protiklady, opěvuje spíše přírodu, tento ve vřelém poslání
k Vojejkovu zasazuje do rámce mohutné velehorské
přírody malebný a názorný obraz divokého a starodávného
života kmenů čerkeských. Oba básníci, Děržavin povšech.
něji a Zukovskij osobitěji, dobývají takto nové gubernie
slovesné krajinomalbě ruské, která od Lomonosova příliš
jednostranně dbala přísné a chladné krásy končin severních.
Ale oba ulpívají na několika obecných postřezích, jež
epigonům a napodobitelům stačily, šlo-Ii o malbu Kavkazu:
děsivé hory zvedají zasněžené vrcholy k nebesům, slunce
se opírá o ledové plochy, řeky s hlukem řítí se do propasti,
orli závodí ve výši s mračny. Za Kavkazem dekoračním
následuje Kavkaz romaneskní a proniká i do vědomí
průměrných ruských čtenářů. O to má zásluhu líbivý a plytký
romantik konservativní doby, Martinskij-Bestužev, který
prožil vyhnanství jako voják v Derbentě ve východním
Kavkazu a zpečetil svůj osud bohatýrskou smrtí při oblé.
hání tvrze Ardleru u Jekatěrinodaru. Marlinskij znal
důkladně Kavkaz a Kavkazany, ač se na ně díval právě jen
se hřbetu koně důstojníkova, a vyprávěl o těchto
zlkušenostech horlivě. Jeho povídky a romány stojí asi na úrovni
j.ihoslovanské beletrie Chocholouškovy: naivně zkloubený
děj jest namnoze jen záminkou ke kresbě zjednodušených
národopisných typů a k mnohoslovnému líčení krajin
kavkazských; velké výjevy bojů a lásky, rodinných katastrof
a osudných kleteb nepohrdají nejhrubšími efekty; čím
faIešnější u Marlinského psychologie, tím patetičtější výraz
vášně, citu, rozhorlení. Přímočará technika a látková
napínarvost Marlinského uchvacovaly také čtenáře z lidu, a to
na Rusi i za hranicemi; jeho "Amalat beg" mocně působil

7'

99