Emler ještě Pozůstatky desk zemských (1870 a 1872, 10
sv.), důležitých to latinských památek středověkého života
církevního, pak Deset urbářů českých z doby před válkami
husitskými (1881) a některé listáře a nekrologia klášterní.

František Dvorský (1839-1907), od r. 1863
spolupracovník, od r. 1892 nástupce Gindelyho v zemském archivu,
vydal rázovité lis táře českých šlechtičen Staré písemné
památky žen a dcer českých (1869), Zuzana Černínová z
Harasova (1886), Mateř a dcera Zuzany Černínové (1890).

Studium dějin právních, jehož se Palacký dotkl jen
mimochodem, založil u nás

Hermenegild Jireček, rytíř ze Samokova (1827-1909),
rodák vysokomýtský a dlouholetý odb. přednosta ve
vídeňském ministerstvu vyučování. Bratr Josefa Jirečka,
zasloužilého i v politické historii pracemi edičními, vydal
s ním nejeden spis spoJeČně. Věnoval se studiu
staročeského práva se stálým srovnávacím zřetelem k právním
poměrům staroslovanským. Chtěl dovoditi zásadní různost
práva staroslovanského a starogermánského a najíti v
staroslovanském právu slovanskou duši národní; o tom svědčí
vedle několika edicí velké všeobecné dílo Slovanské právo
v Čechách a na Moravě (1863 a 1864 ve 2 dílech, r. 1872
pak I. sv. III. dílu v celku sahaly do XIV. stoL).

Tomáš Bílek (1819-1903), ředitel akad. gymnasia v
Praze, zpracoval značný původní historický materiál ze XVII.
věku; vědeckou cenu mají jeho Dějiny konfiskací v
Čechách po r. 1618 (1882 a 1883 ve 2 sv.) a Dějiny
Tovaryšstva Ježíšova v zemích království Českého (1896).

Zvláštní záliba byla věnována historickému místopisu.

Několikrát byl učiněn pokus shrnouti veškerou
místopisnou látku do díla jednoho, při čemž pravidelně volen
rámeabecedního slovníku, posléze r. 1895 V. Kotyškou.
Historickou část Úplného místopisného slovníka království
Českého od V. Kotyšky zpracoval (1909) klasický mistr
historické topografie české

August Sedláček (1843-1926), rodák z Mladé Vožice,
dlouholetý gymnasijní profesor v Táboře, posléze archivář
písecký. Několik místních monografií bylo takřka
průpravným cvičením před monumentálním dílem Sedláčkova
života, jímž jsou Hrady) zámky a tvrze království Českého
(1882-1927 v 15 sv.). Sedláčkovo dílo chce obsáhnouti
dějiny všech opevněných míst českých, ať dochovaných, ať
zmizelých, chce jim předeslati důkladný popis, sepnouti je

325