i Jos. Holeček se ukázali nejvýznačnějšími mluvčími těchto
směrů, jmenovitě také politických nadějí rusofilských;
Holeček a vedle něho též Eliška Krásnohorská upírali svůj
politicko-básnický zřetel také k slovanskému jihu, snažíce
se vychovávati vlastní národ tamním ideálem branného
junáctví.

Z neslovanských států, mimo Francii, sledována
sympaticky hlavně Severoamerická unie jako zosobnění
nejdůslednější demokracie politické; nejenom početná tamní
emigrace, ale i dočasní čeští hosté v Americe, básník
Sládek a publicista Vojta Náprstek, živili horlivě tento obdiv.

Vlastním nositelem veřejného života politického i
kulturního v Čechách let 80. je bohatnoucí třída měšťanská,
rozmnožovaná a omlazovaná stále přílivem nových sil
z rolnictva i dělnictva; k ní se názorem a cítěním hlásí
také příslušníci inteligence učitelské a úřednické. Veškeré
umění a s ním i písemnictví se stává výrazem životního
blahobytu a kulturního požitkářství, což přináší jednak
úbytek mravní, jednak sklon k dekoraci na úkor živlu
konstruktivního. Vůbec representační okázalost převažuje v
uměleckých projevech niternou nutnost tvorby, jak tomu
svědčí celý ráz slovesnosti lumírovské. S tím ruku v ruce
kráčí světoobčanská snaha měřiti se s pokročilejší
uměleckou Evropou a doháněti ji stůj co stůj, druhdy bez
ohledu na vývojové podmínky domácí.

Postupně se však sociáiní struktura českého života
měnila pronikáním lidových vrstev zemědělských i dělnických
do měšťanské třídy vzdělanecké; jako v politice vítali to
spisovatelé i v kultuře. Souvisle s tím ustupoval dotud
převládající liberalismus sociálnějším názorům o ochraně
pracovních sil, o zaměstnavatelových povinnostech k
dělníkům. Spolupůsobily k tomu nejen socialistické nauky
západní, snahy křesťansko sociální, podporované autoritou
samého papeže Lva XIII., ale i domácí tradice uchovávaná
ve stavu selském a snad také vzpomínky na křesťansky
demokratickou praksi v české reformaci. V dílech Sv.
Čecha, Antala Staška, Jos. Holečka, Ter. Novákové jsou
dílem napověděny, dílem podrobně analysovány tyto sociální
ochranné a obnovené tendence lidového života českého.

Myšlenkově prožívaia Evropa v devátém desetiletí
stupňující se rozmach přírodních věd, plně důvěřujících
postupu induktivnímu i metodě experimentální a přenášela také
do nauk duchových zásady zkoumání p~írodovědeckého.

328