nikavé interpretace fakt a dokumentů. Často se při svých
studiích dějepisných stýká s historií společenskou a
hospodářskou. Velké, kulturně historické práce Wintrovy jsou
na př.: Kulturní obraz českých měst (2 díly 1890 a 1892),
Dějiny kroje v zemích českých od počátku stol. XV. až po
dobu bělohorské bitvy (1893, první část díla napsal Č.
Zíbrt), Život církevní v Čechách (2 díly 1895 a 1896),
Děje vysokých škol pražských od secessí cizích národů po
dobu bitvy bělohorské (1897), Dějiny řemesel a obchodu
v Čechách v XIV. a XV. stol. (1906), Řemeslnictvo a
živnosti XVI. věku v Čec~ách, 1526-1620 (1909), Český
průmysl a obchod XVI. věku (1913, neúplné).

Ostatní povídkáři historičtí psali způsobem běžným před
vystoupením V. B. Třebízského; děje vyvážené z četby
kronikářů a historiků zpestřovali romantickými příběhy a
prosycovali vřelou tendencí vlasteneckou. K nim lze počítati
Ivana IDicperu (1846-1881), autora historických románů
Čeští vyhnanci (1878) a Bitva u Lipan (1878); a z
pozdějších kronikáře a buditele slezského, soudce a politika
Františka Slámu (1850-1917). Jako beletrista osvědčil se
od r. 1890 ve své Slezské kronice, kde vydal celou řadu
dě.jepisných skladeb z minulosti slezské a zvláště tamních
pověstí lidových; z prací na př. Pán z Lysé hory (1890),
U trúby štramberské (1890), Z naší minulosti (1895) a
pohrobní román Zbojníci (1920); jen poslední dvě svědčí

o snaze vystihnouti kulturně historické pozadí.

Jiní historičtí spisovatelé omezovali se na napodobení
díla V. B. Třebízského, především v jeho tónu elegickém.
K nim v prvé řadě náleží Třebízského životopisec Josef
Braun (1864-1891). Čerpá nejraději z dějin Kutné Hory,
na př. v knize Čtvero obrázků starohorských (1886) a čet·
ných jiných.

Vliv Aloise Jiráska se projevoval silně v několika
generacích. Na jeho obrazy národního obrození navázali
samostatně Teréza Nováková aJ. Š. Baar; po cestách jeho
kronik selských se ubírá J. Vrba; spíše k typu Wintrovu se
přiklonil ve svých pozdních historických obrazech K.
Leger. Význačný lékař František IIamza (1868-1930) sáhl
v románě z obrozenské doby, prosvícené osobností
Dobrovského, Simon kouzelník (1920) a v doplňujících jej
Želivských romancích (1928) šťastně do selské a řádové
minulosti rodného Humpolecka.

Z rozsáhlé činnosti lidového novináře moravského Josefa

26 - Arne Novák: Stručné dějiny literatury české.

397