rodně výchovnou tendencí a především vzdělaný a vtipný
Jan Lier. Vedle B. Kaminského a K. Maška psala do
»Národních Iistů« své feuilletony celá řada spisovatelů, kteří
neznamenají sice ani ve formě ani v názorech pokrok, ale
kteří dosvědčují vzmáhající se oblibu pro tento útvar, jež
souvisí s rozmachem žurnalismu. Se zvláštní zálibou
pěstován byl v této době feuiHeton cestopisný, jemuž základy
položil M. Z. Polák a Jan Kollár a který k umělecké výši
přivedl opět Neruda a Hálek. Pro své dojmy z cest používal
ho s oblibou Sv. Čech i J. V. Sládek. Stále častější cesty
do ciziny a objevy nových krajů, jichž se účastnili i
cestovatelé čeští, přinesly české literatuře hojnou
feuil1etonistickou žeň. Pro některé spisovatele stal se cestopisný feuil1eton
specialitou. Na dvacet svazků jích napsal pražský profesor
a první ceremoniář republiky ,Jiří Guth (1861-1943). Vedou
čtenáře celou Evropou od Skandinavie ke Gibraltaru, od
Irska po Helladu a dotýkají se i sev. Afriky a Ameriky.
Do českého písemnictví se zapsal i jako překladatel z
francouzštiny a jako autor Společenského katechismu (1914),
sloužícího výchově společenského mravu, taktu a vkusu.

Několik zástupců měl i feuilleton kulturně historický a
feuilletonlPřírodopisný, který se spokojoval popularisací
poznatků přírodních věd a obracel se především k vrstvám
lidovÝm nebo k mládeží. Jen někteří ze spisovatelů se
pokoušeli dáti svým obrázkům z přírody náladový nádech,
barvitější dikcí a osobitější sloh. Umělcem mezi nimi byl
proslulý Iprofesor medicínské fakulty v Praze Josef Thomayer
(* 1853 v Trhanově, -r 1927 v Praze), jenž v krásné
literatuře vystupuje pod anagramem R. E. Jamot. Jako žák
Nerudův a velmi samostatný pozorovatel otiskoval své
drobné obrázky z přírody, z českého venkova, vtipné a
rázovité charakteristiky lidových typů, mžikové fotografíe
z lesa 'a polí v »Lumíru« a shrnul je pak v knize Příroda
a lidé (1881) a doplnil svazky» Vedle cesty« (1895), Po
různých stezkách (1902) a Žloutne listí (1905). Literárně
zpracoval také několik drobností lékařských, podal i
příspěvky z literární diagnostiky a napsal zajímavé
vzpomínky Z pouti životní (v sebr. sp.).

423