Vědecká fáze je spojena s počátky vědeckého života na
rozdělené universitě. Bylo nutno předně kriticky
zrevidovat a přísně posuzovat domácí práci vědeckou, minulou
i současnou, měřiti ji moderními metodami a vzory a
hájiti ji proti předsudkům veřejnosti. Za druhé se cítila
potřeba jednotného a soustavného ucelení naukových
vědomostí pod zorným úhlem positivistického názoru
světového. Obě tendence sdružoval ve své bohaté osobnosti
profesor filosofie na české universitě T. G. Masaryk. Tendenci
kritické dal výraz založením velké vědecky kritické revui
Atheneum (1884-1893), snahy encyklopedické byly
provedeny v Ottově slovníku naučném, pro nějž vypracoval
Masaryk prvotní plán a vykonal práce přípravné (1885).
Když však za bojů o Rukopisy Masaryk z redakce
vystoupil, přešlo řízení na t. zv. vrchní redakci, která prvotní
encyklopedický plán Masarykův změnila a dílo přijalo ráz
velkého slovníku konversačního. R. 1908 bylo dílo
skončeno XXVII. svazkem, Jr němuž rok nato přinesl svazek
XXVIII. doplňky*). Nejcennější z četných vědeckých
příspěvků jsou bohemika a slavika a vůbec stati literární,
filosofické a dějepisné. O české literatuře tam psali zvláště
Fr. Bílý, Jos. Hanuš,' Ant. Truhlář a J. Voborník, o
literatuře západní F. X. Šalda a J. Vrchlický, o ruské K.
Štěpánek.

Důsledné provedení snah kritických přineslo však první
rozpor v českém životě duchovním. R. 1886 a 1887
vybojován byl T. G. Masarykem, J. Gebauerem, J. Gollem a jejich
žáky boj o pravost domněle staročeských Rukopisů;
skončil nejen důkazem, že ony památky jsou novodobými
podvrhy, ale i rozstoupením vědeckého světa českého na dva
nesmiřitelné tábory. Přívrženci pravosti Rukopisů byli
vlas~enečtí tradicionalisté, odpůrci její pák stoupenci
positivistických metod a reformního kriticismu. Skupina tato
nabyla posily v mládeži, větší měrou již Masarykem
vychované, když r. 1886 byl založen J. Herbenem »list
věnovaný časovým otázkám«, Čas (do r. 1915). V něm byl
reformní program rozšířen z oboru vědeckého na politiku,

*) R. 1930 bylo započato za vrchni redakce Bohumila Němce
s vydávánim dodatkfJ. s názvem Ottův slovník naučný nové doby,
jehož vydáni uvázlo u hesla» Užok«. Nejsou to pouhé doplňky, nýbrž
na mnoze nové vědecké zpracováni látky za témět čtvrt století ve všech
oborech.

437