ka (1903-1914), řízená K. H. Hilarem, jež byla obdobou
»Knih dobrých autorů«.

R. 1908 založil F. X. Šalda, který již dříve vnesl do
výtvarnických »Volných směrů« kritiku uměleckou a
literární, s J. S. Macharem a J. Vodákem čtrnáctideník
Novina; ta do r. 1912 vyjadřovala kulturní a literární snahy
nově seskupeného kruhu Šaldova. V posledním pětiletí
předválečném vystoupilo nové pokolení spisovatelů,
nazvané podle filosofického názoru »pragmatisty«, podle
dočasného sklorm literárního »novoklasicisty«; samo zdůrazňovalo
rádo svůj směr »civilní« a projevovalo sympatie k
protinaturalistickému a protiimpresionistickému »kubismu«
jako výrazu výtvarnému; v čele mu stáli K. Čapek a Fr.
Langer. V 1. 1911-1914 vydávali revui Umělecký
měsíčník7 kde kritická teorie, v cizině vydatně orientovaná,
provázela značně nejednotnou praksi básnickou: proti
individualismu předchozí generace se tu hlásalo tvoření
hromadné, řízené uvědomělou kázní formální.

V Ý voj čes k é hon o v i n á ř s tví od let
devadesátých. Početné rozvrstvení stran a táborů, následek to
kvasu, jejž do českého života vnesl realismus a
pokrokářství, bylo doprovázeno bohatě rozvitým novinářstvím.
Z velkého množství týdeníků a deníků, jež v tomto období
vznikly, jmenujeme zde jen nejvýznamnější, z nichž mnohé
přečkaly první světovou válku, přešly do první republiky
a pod jiným jménem vycházejí ještě dnes.

Vlastní novinářství vytvořila si sociální demokracie a
soustředila v něm významné politiky, pracovníky sociální,
hospodářské i řadu spisovatelů. Z jejích novinářů vyšla
na př. M. Majerová, která při novinářské činnosti nikdy
nezapomněla, . že jest básnířkou. Hlavním jejich orgánem
se stalo Právo lidu (zal. jako týdeník 1893, r. 1897
proměněno v deník). Novináři národně socialističtí se
obraceli vedle dělnictva také k zřízenectvu a k drobnému
živnostnictvu a; svou politiku zaostřovali radikálně
protirakousky a protimilitaristicky. Orgánem jejich bylo České
slovo (od r. 1907, od r. 1945 jako Svob.odné slovo),
literárně významné jen osobností J. Vodáka. Strana agrární
seskupila se kolem Venkova (1906-1945), řízeného Karlem
Jonášem a obsahujícího rubriky umělecké i vědecké.
Politický směr katolický soustřeďoval se v Čechu
(18691932) a na Moravě se mohl opříti o publicistiku
hodnotnější; zde od r. 1896 soustřeďoval filosofické a
apologe
441