Spisovatelé prvních českých realistických her
společenských, M. A. Šimáček, F. X. Svoboda, V. Štech, V. Hladík,
B. Viková-Kunětická, byli v jádře svého tvoření
romanopisci. I převládá v jejich scénických obrazech
namnozeživel výpravný na úkor dramatické rušnosti a charakterního
rozvoje povah. K nutnosti opravdu tragické, k
nevyhnutelným konfliktům osudovÝm nedospívají tito spíše nahodili
než typičtí nositelé problémů dosti všedních. Talentem
opravdového dramatického posvěcení ukázal se hned při
premiéře své prvotiny Jaroslav HUbert (1871-1936),
narozený r.1871 v Lounech. Zdůraznil sám, že o jeho duševním
vývoji rozhodoval původ z rozumářské rodiny měšťa:nské a
technický směr studií. Dráhu cukrovarského chemika opustil po
dramatickém úspěchu a zakotvil v zámožném měšťanstvu
pražském. Novinářská činnost ve »Venkově« od r. 1906
uváděla ho jako divadelního referenta ostrého péra a
prudkého slova skoro v denní styk s jevištěm a poskytovala mu
i možnost zasahovati polemicky do denních otázek;
mladistvá cesta do Skandinavieza Ibsenem, mužné »léto v
!talii« (stejnojmenné feuilletony r. 1915), popřevratová
výprava za českými legiemi do východní Asie r. 1919 rozšířily
jeho obzor. Zemřel v Praze, kde trvale žil, r. 1936.

Mladistvé drama Vina (1896) o padlé, citově bohaté
dívce, která hyne vědomím nesmazatelného hříchu a mužskou
brutalitou, přineslo mu nebývalý úspěch. Vedle přednosti
hry, jisté stavby, přirozeně vedeného dialogu a pevně
kreslených charakterů, přispěli k tomuto úspěchu i hlavní
představitelé, dorůstající právě svého mistrovství, Ed. Vojan
a H. Kvapilová. Následovala náboženská tragedie rodinná
o vzpouře zoufalého srdce mateřského proti
Bohu-vražedniku O Boha (1898, později přezváno »Pěst«). Mátožná hra
Psanci (1900) ze soumraku úpa.dkových duší z konce
století kolísala mezi psychickým naturalismem a
symboličností.

Do světa mužnosti a hrdinství, sebevědomí a vůle
dostává se Hilbert tragedií závišovskou Falkenštejn (1903) s
odvážným pohledem do hybných sil českých dějin, kde
mužná touha shakespearovského reka po samostatnosti ubita
jest malostí okolí a zradou ženinou; také v aktovce z
bojiště r. 1866 Česká komedie (1907) zhustil si HUbert
domácí politickou tragiku do výjevů pro vanutých prudkou a
statečnou mužností. Dramatický jeho výraz se projasnil
a zhutněl a příklon a k divadlu románskému se stala
patr
488