osudem opravdové ženy. Hluboko do společensk~ mravnosti
se smyslem pro jevy typicky české se zahleděly dva
romány lži, jeden tragicky deterministický, Vlna za vlnou
se valí (1915), druhý humorně rozmarný, Kašpárek (1917).
Lehčí osnovu mají konversační psychologické románky:

Srdce její zkvétalo vždy dvěma květy (1908), Valerián
Zloch (1910), Až ledy poplují (1909), Pýcha (1920), V
malém království (1925), Oerný plamen (1932), Pozdě
(1934); do široké psychologie společenské s odvážnými
průhledy dušezkumnými se pouštějí rozsáhlé skladby:

Skok do tmy (1929 o 4 d.), Příliš na člověka (1932).
Krajinářský živel sytě jest propracován v povídkách Z
brdských lesů (1912) a Lípy u našich cest (1918); doplňuje
je celá řada souborů nenáročných povídek, plných jasného
názoru f'pisovatelova.

Dramatik Svoboda byl z prvních, kdo uvedli na českou
scénu společenský realismus, zpodobuje při tom výhradně
svět, jejž do nejmenších podrobností zná. Usiloval vždy
o sepětí děje všeobecnou sociální neb etiokou myšlenkou,
leckdy výchovného rázu. Sám dal dramatům svým heslo:
»Pod barevným povrchem života postupují hlubší
proudy«. To ukazují činohry: Márinka Válková (1889),
Směry života (1892), Rozklad (1893), Přes tři vrchy
(1912) aj. F. X. Svoboda, výborný psycholog mladistvébo
blouznění milostného i štíření manželského a shovívavý
soudce lidských pošetilostí, má i značný sklon veseloherní.
Nejlépe zachytil rozmar mladické lásky a půvab
staromódního světa v komediích Dědečku, dědečku (1897, nyní Na
boušínské samotě) a Čekanky (1900) i v mistrovské
aktovce Poupě (1902). Na rozhraní komiky a vážného
společenského soudu stojí zvláště úspěšný Poslední muž (1919).

Pozdě uzrálo vypravovatelské nadání Karla Scheinpfluga
(* 1869 v Slaném), obratného novináře a pronikavého
karatele zvráceností maloměstských. Povídkovou· hojnou
tvorbu zahajuje psychologická studie umělecké duše,
vyprošťující sez okovů malého města, Moře (1907).
Následují povídky Dítě, smrt a dobrodiní (1909), satirické
obrázky feuilletonistické podoby Perly v octě (1909) a
romaneta Trhači protěží (1920) z prostředí cirkusového,
sbírka báchorek a jinotajů s etickými zřeteli Strom ilusí a
křišt'ál prqvdy (1921). Plně se však K. Scheinpflug nalezl
v románě. Sociální realismus, objímající tišinu malého města
i pražský ruch za pokrokového hnutí, studentskou bohému

502