čů jeho soumrak. Popírala zásady vládnoucího řádu a
stavěla proti nim buď důsledné křesťanství soucitu a lásky,
neb volné umělectví, založené na výbojném individualismu.
Skoro u všech možno mluviti o jakémsi prvku
dramatického pohybu. Jednotlivec, strádající pod drtivým nátlakem
prostředí, snaží se mu vymknouti a vzpíná se k
rozhodnému protestu a k revoltujícímu činu. Ironický pesimista K.
M. Capek, pevně přesvědčený o naprosté determinovanosti
jednotlivcově, ukazuje v 'zralých svých dílech, kterak ve
chvíli, kdy se jedinec snaží vzepříti svému osudu,
vymýšlí záludná sudba groteskní situace, kterými odzbrojí
a k zemi srazí vzbouřence, probudivši v něm napřed mravní
uvědomění. J. K. Šlejhar, temný mystik hmoty, přihlíží
s bolestí a 'zlobou, jak krutě nespravedlivý světový řád
rozmílá bezbranného člověka a pr6testuje proti tomu
rozhořčením, temenícím z křesťanského idealismu. Vilém
Mrštík chce zlomiti moc prostředí slepě instinktivní silou
nevázané mladosti, která se nakonec vrací k životní
tradici otců a dědů a hasne v ní.

Tomuto pokolení českých naturalistů nebylo přáno plně
se rozvíti. Většina jeho členů, J. K. Šlejhar, V. Mrštík,
Jos. Merhaut, V. Hladík, odešla předčasně od díla
nedovršeného; jediný K. M. Čapek, statná osobnost chodských
kořenů, směl plně vyžíti svůj osud a své umění;
nejjadrnějšími díly 'překvapil v době, kdy spisovatelé zpravidla se
jen opakují a kdy se zdálo, že naturalismus v české
literatuře nadobro dohrál svou úlohu.

K. Matěj Čapek (1860-1927) se narodil r. 1860 v
Domažlicích na Chodsku (odtud literární epiteton
ČapekChod, které si přikládal až v pozdních letech) a zemřel r.
1927 v Praze. Přinesl si ze svého rodného kraje plemennou
rázovitost, ale i pronikavé poznání mravů, povah a jazyka
českého i německého obyvatelstva na nejkrajnějším
západě Čech. Většinu života ztrávil v povolání novinářském;
jako žurnalista vynikl v řízné polemice a ve výtvarném
zpravodajství. Ale novinářství nebylo pro něho bez
nebezpečenství; příliš zvykl improvisaci, zhrubil a zbanalisoval
svůj vtip, upadal v slohové baroko, nemíjející se s
účinkem v denním listě, ale bortící stavbu výpravnou. Osvojil
si úžasně bohatou a pronikavou znalost nejrůznějších
životních vrstev a prostředí od pražské spodiny přes bohému
až k světu vědeckému a uměleckému; nikdy nepřistupuje
K. M. Ča:pek k životu, aby o něm referoval, nýbrž aby se

505