skupiny (1923, redakcí L. Blatného, Fr. Gotze a Č.
Jeřábka), mínilo prováděti proměnu společnosti evolučně, šetříc
zásad humanitních; v literatuře od expresionismu a
civilismu i primitivistických sklonů se posléze rozhodla tato
skupina pro sociální realismus. Na levici stanuli
spisovatelé a výtvarníci, shromáždění od r. 1920 za ideového
vedení K. Teigeho a za organisační horlivosti Art. Černíka
v »Uměleckém svazu Devětsilu«, který se r. 1922 představil
manifestačními sborníky Devětsil a Zivot II. Kromě
zásadního marxistického východiska, požadujícího revoluci
třídní, vyznačoval »Devětsil« zvláštní zájem o výtvarnictví,
o divadlo a nižší druhy živoucího umění lidového a
užitkového. Na rozhraní listu umělecko kritického a sociálně
politicky aktuálního stál brněnský měsíčník Index
(19291938, redigovaný B. Václavkem).

Horlivou a výraznou časopiseckou činnost rozvinuli
literáti katoličtí s Jar. Durychem v čele; jeho oba listy,
olomoucký Rozmach (1923-1927) a brněnský Akord (1928
-1933; jeho pokračování »časopis pro kulturní synthesu«,
řízený J. Zahradníčkem, jest podnik jiný), později také
opavská Obnova (1937-1939, red. L. Peřich) jsou namnoze
periodickým doprovodem básnických a politických činů a
zásahů Durychových. Z revuí mladší genérac~
katolických vzdělanců měl Tvar (1927-1932), řízený M.
Dvořákem, B. Fučíkem a Alb. Vyskočilem, ráz básnický a
literárně kritický; Řád (1935-1944), v němž vůdčí
osobností byl básník Fr. Lazecký, podával na filosofických
základech kritický přehled celého kulturního a veřejného
života v Československu.

Z ostatních časopisů poválečných buďte uvedeny ještě:

Minaříkova Země (1919-1934), propagující hlavně
ukázkami ruské a polské písemnictví; propagační orgán
»Družstevní práce«, kulturně nabádavá Panorama (od r. 1929);
v kritice literární i politické čiperný týdeník
nakladatelského družstva legionářů Čin (1929-1938), zastávající
veřejné zásady politické levice.

Vývoj nov~ářství od války světové. V prvních dvou
válečných letech byla politická publicistika denní i revuální
nikoli podvázána, nýbrž prostě 'znemožněna. Censura
policejní a zvláště vojenská nedopouštěla, aby české listy
přinášely jiné zprávy, než jaké dodávaly rakouský tisk OV)'
stan a říšskoněmecká zpravodajská kancelář; jakýkoli styk
s cizími novinami byl úplně přerušen; svobodné úvahy
no
595