nost vyznačuje i Seifertovy dětské veršíky, říkanky a písně
o dětech a pro děti. Ty vyplňují většinu sbírky Jaro sbohem
(1937, II. vyd. značně rozšířené i o básně příležitostné r.
1942, III. 1943) a tvoří první polovinu knihy Zhasněte
světla (1938), kdežto v druhé části znějí verše o domově
a rodné zemi ohrožené podzimem 1938. Z příležitostného
podnětu vyšel i intimně oslavný Vějíř Boženy Němcové
(1940). Dojmový i smyslový lyrismus vyplňuje dvě knihy
o Praze, Světlem oděná (1940), kde lyrické vidění města
zpestřují svéživotopisné vzpomínky, a Kamenný most
(1944). Jabloň se strunami pavučin (1943) je drobným
výborem z celé tvorby. Květnové události r. 1945 oslavil
sbírkou Přílba hlíny (1945), obsahující vedle několika básní
z doby okupace i masarykovský cyklus »Osm dní«.
Veršovou žeň Seifertovu doplňují satirické a náladové reportáže
Zpíváno do rotačky (1936) i básnické překlady z
Apollinaira a Bloka. Vzpomínkové feuilletony žižkovské, Hvězdy
nad Rajskou zahradou (1929), osvětlují sugestivně
chlapecké prostředí Seifertových lyrických začátků.

V témže roce jako Jiří Wolker a o pět čtvrtí roku před
Jaroslavem Seifertem narodil se Vítězslav Nezval; všichni
vstoupili do literatury současně. Válka se přímým
zážitkem již nedotkla jejich jinošství; svůdná vlna vitálního
opojení po uzavření míru strhla je všecky, stejně jako
představa blízké sociální revoluce ve znamení vítězného
proletariátu: Nezval, stejně radikální v proletářském povědomí
i v poetistické metodě tvůrčí, liší se však od svých druhů
improvisační překotností básnického tvoření. Tím i
nevyčerpatelnou produktivností, úžasnou lehkostí formy,
těka.vým eklekticismem připomíná Vít. Nezval Jar.
Vrchlického. Reflexivní živel, pro Vrchlického tak příznačný, chybí
však Nezvalovi nadobro; není mu však odepřen občasně
mohutný účin, pohlédne-li jako visionář neb elegik do
máchovských temnot půlnoci, nenávratně prchajícího času,
smrti, zmaru, nicoty. I v tom se Nezval prokázal lyrickým
objevitelem, podávaje zároveň důkaz o nosnosti svého
směru, zprvu poetismu, pak surrealismu.

Vítězslav Nezval (* 26. května 1900 v Biskoupkách u
Třebíče) absolvoval gymnasium v Třebíči, v Praze studoval
filosofii; jako volný literát, nevázaný ani novinářským
povoláním, vykonal cesty hl. do Ruska a do Paříže,
vyhledávaje styky s literáty surrealistickými. Od r. 1945 je
odborovým přednostou ministerstva informací v Praze.

616