124

přísloví (ať už odkudkoli pochází), praví-li, že
čím co více božského v sobě má, tím více od
měst jest vzdáleno. Co pak našeho loupeže ní
se týče, neznám příčiny, proč jest takové
všeobecné mínění o nás, i když jest pravda, co
pravíš; arciť když vedeme války, !t:;C(OS se
leckdy přihodí z vojenské libovůle, co nás
v nenávist uvádí; ale to nedá se ani od nás
ani od nikoho jiného obmezovati: ač nikterak
nechci chyb chrániti, a přiznávám, že žaloval
bych každého, kdo by hanebným životem a
špatnými mravy stav náš slavný obviňoval; na
žádný však způsob nechtěl bych vad hájiti.
Neví věru ten, jaké břímě na sebe béře, kdo
honosí se, že jeho předkové proslavili se činy
znamenitými; není-li sám takový, aby se
velice od jiných lišil, poskytuje sám nástroj
jiným k vlastní porážce a podává jim důvod,
aby ho hanili. A kdyby zcela řádně na obou
stranách se žilo, nemohl bys zajisté upírati, že
my jsme lepší způsobe'1l života, ježto více
pracujeme, poctivěji se živíme a v zhoubnou
náruč nečinnosti neupadáme; neboť ve volné
chvíli zabýváme se honbou, která sama
hojnost námahy v sobě chová; dále se oddáváme
vojenství, nad které nic není velkolepějšího,
nic užitečnějšího, nic nezbytnějšího k
zachování všeho majetku a vší počestnosti; vždy
vojenství slouží k ochraně nevinnosti a k
odrážení křivd, a vždy se mu věnovali jen mužové
nejlepší a nejznamenitější.