KR ALOVNA RADEGUNDA

Fresky ze šestého století

~LIKÝ mistr přísné linie, členěné v rytmech chrámové
skladby, Puvis de Chavannes, namaloval na zdech světské svatyně
v novodobé Paříži posvátný příběh blahoslavené pastýřky a
účinné ochránkyně rodného kraje proti válečnému nepříteli, svaté
Jenovéfy, jak uprostřed divokého vichru a krvavého deště časů
barbarsk)'ch šíří svěží vůni jarní květnice s porosenými liliemi.
Cyklickými malbami, na nichž pod příkrovem zamlklé mlhy
dříme milost dávnověké legendy, vzdal velkorysý mam
francouzský zbožný hold jedné pojmenované hrdince ze zástupu
bezejmenných žen, které účastně spolupracovaly na přerodu divoké
doby v středověk křesťanský. Statečny před lidmi a pokorny
před Bohem, krotily překypující pudy mladistvě bujných národů,
hrnoucích se právě na dějinné jeviště: proti tělesné síle stavěly
něhu ducha, proti útočnosti smyslů kázeň srdce, proti výboji
moci mravní odříkání.

Letopisec církve a historik pozdního písemnictví latinského zná

také jména a někdy i osudy mnohých blíženek Jenovéfiných a
čte-li v klášterních kronikách neb v životopisech misionářů a
církevních spisovatelů, vybavuje si s podivnými útvary germánských
kořenů a latinských koncovek živé představy světic, hrdinek,
učených paní. Snad kdyby na naše dny byly se dochovaly všecky 11