touhy spisovatelčiny a často způsobem novoromantickým. Vlastní však oblasti vypravovatelského umění jejího jest psychologicky propracovaná novela, stejně šťastná tam. kde vypráví typické osudy pudově ryzíCh postav, rostoucích z klína přírody, jako tam, kde zachycuje erotické soumraky v duších rafinovaných ~ znalkyni duší a malířku krajinářku doplňuje vybroušená stilistka barevného odstínu a melodické skladby. Růženou Svobodovou se vývoj českého románového umění nekončí: někteří z jejích žaček a žáků usilují o duševní prohloubení, jiní o přísnější tvarovou stavbu románů a povídek; s novoromantiky, kteří se dobrovolně vyhošťuji z přítomnosti, závodí mladí naturahté dbající o podrobnou malbu prostředí; soustředění zpytatelé výjimečných povah a osudů individuálních střetají se se sociálně zaujatými vykladači velkých doboVých tendenci. Bylo by předčasno hromaditi jména tam, kde jde o čestný zápas umělců teprve hl'edajících a vzdálených doposud zralého mistrovství. Odklonu od realismu k umění duchovějšímu, od pouhé reprodukce skutečnosti k slohové zákonnosti, od slohu suše referujícího k barvité, odstíněné a osobité dikci nebyla by románová prósa česká právě jako drama a zvláště lyrika mohla provésti bez vydatrié pomoci, kterou VŠemu krásnému písemnictví českému poskytla v nevídané dotud míře literární kritika. Od počátku devadesátých let připadlo jí místo vůdčí, a tuto svou odpovědnost uvědomovala si, v předních svých zástupcích. V čele jejich stojí F. X. Salda, v němž vedle břitkého kritika a literárního učence dříme také básník, experimentující občas, v různých oborech. F. X. Šalda přinesl z Francie do Cech přesnou kriťckou metodu i vytVOřil kritické názvosloví; s jedinečným smyslem pro Eormu daroval svým krajanům essayistický sloh, v němž sám napsal několik klasických kusů hlubokého pojetí, přesvědčivé.výmluvnosti a výrazové lahody. Tu synteticky shrnul to, oč se bil v břitkých polemikách a co dovozoval dlouholetou praksí posuzovatelskou: že umění musí vyvěrat ze života a vraceti se kněmu jako jeho množitel; že básnické dilo nevzniká ani napodobou vzorů ani prováděním rozumových tendencí, nýbrž