Tv. pfiila Kateřina Sienská s čistým čelem, na
němž posud plál mystický polibek Ježíšův a 8
dělnýma rukama, na nichž hořela ještě čerstvá
stigmata symbolických ran a přinesla smír: byla v nf
zárove6 Teresa II Gesu i Jeanne d'Arc, Matylda
z Magdeburka i Hildegarda z Rupertsberge; v
jejích modlitbách hořel zápal Bonaventurův, a T
jejíCh veřejných listech bila prudkými údery
kněžská důslednost Řehoře VILi jeji sny byly dědich'im
ltser/ifického otce« Františka z Assisi, a její ČÍl1}
byly uskutečněnim politicko-cirkevnich plánů ST.
Dominika.

Tínito souladem obou dotud rozloučených
náboženských světů podobá se Kateřina Sienská
nllmnOZe Dantovi; sdilí se s ním o rozhodnost a
neohroženost slova a činu, avšak liší se od nělto
oddaným a přátelským poměrem k současné církvi
a papéžství, jimiž neodvislý duch Dantdv
hněvIYě pohrdl, nehledíme-li ani k rozdílu mezi
pr.stou dívkou sotva znalou psaní a čtení a mezi
hlubokým 'myslitelem, pro šedším všemi stupni
scholastiky i proletěvším veškerými sférami
křesfanského mysticismu. Tyto oba
trecentisty.lučuje i postaveni literární: oba přinášejí ve svých
kraině rozdílných dílech základy nové italštiny.
Dante vyvrcholuje veršový »dolce stil nuovoc,
v 'němž splývaly světské prvky rytířské 8
učeností církevní, erotická smyslovost s odtažitým
jinotalem, a dává mu nový obsah a svěží zbarveni;
Kateřina Sienská dovršuje a svalnatou lidovc.tf
z1írodňuje asketický sloh toskánský, tvořic tak
prvllÍ 'vzornou klasickou prosu italskou, taktně'
sou.fasně s humanistou fl pohanem Boccaccíem,

24