statek, jejž mladá žena, zcela v duchu básní i
listů Boženy Němcové, míni jako matka odevzdati
svému dítěti. Ve vzpomínkové kresbě »Z mého
rodného domu«, prosycené kouzlem blouznivého
dětinství, zdůrazněno jest tragickou figurou
Heřmanovou liberálně politické tíhnutí »Mladé
Čechie« a postižen jest správně i oslňující opar
romantiky, jenž obestíral v očích mládeže politické
»mučednictvf«. Zajímavě prohloubeny jsou
všecky tyto otázky v širokém autentickém obraze
dívčích tužeb a snů Terézy Lanhausové »Z jarních
dob«, který vznikl až počátkem let devadesátých
a uveřejněn teprve 1915 v »Zlaté Praze«.
Spisovatelčina blíženka Ida Lhotová prožívá až
bolestně rozpor mezi dvojím češstvím; zamítá starší
historisující, jazykové a resignované vlastenectví,
jež jest zosobněno přítelem jejího otce panem
Faktorem a rozhoduje se pro národnost hájenou
liberální, útočnou politikou, jíž slouží student
Kovář - ale sama, dospívajíc, chce trpělivou a
obětavou prací učitelky prospívati češství, které by
takřka syntetisovalo oba směry. Závěr 'tento
ovšem myšlen jest v duchu pozdějších názorů
Terézy Novákové, které vrcholily přesvědčením o
nutnosti obětovati osobní blaho užitku
obecnému; romantická mladá její léta snila o štěstí lásky
a opájela se občas také přeludem společenského
vyniknutí - v létech 1869-1876 měla Teréza
Lanhausová, . která vynikala pikantním zjevem a
duchaplnou vervou, mnoho radostného smyslu pro
zábavy a pro flirt, což bylo v rozmarném rozporu
s její byronskou rozervanosti.

Na podzim r. 1876 zavedl ji sňatek do
Lito
180