POLITIKOVÉ

MORE GEOMETRICO. V sedmdesátých a osmdesátých letech
stálí v popředí svohodomyslného poselstva českého dva výrazní
zástupci exaktnich věd,lišící se podstatně od politisujících advokátů:
pohyblivý přirodopisec popularisačních snah doktor Ed. Grégr a
vážný mat~matik spekulativního založení profesor František Tilšer.
Šlo-li' o svobodnou školu, šlo-li o pokrok technický, šlo-li o zájmy
učitelstva, byli rázem na svém místě: Edvard Grégr se
temperamentně rozhorlil, zasršel ironií a vtipem v útočné a ohnivé řeči,
kdežto František Tilšer se zahloubal metodicky do otázky,.
promyslil ji s důslednou logikou a v proslovu akademicky důstojném
přednesl přesvědčivé důvody, provázeje je ušlechtile klidnou
výmluvností,rózzařující bílým světlem jeho monumentální hlavu kněze
táborského. Nedbaje nikdy ani osobních ohledů, ani vlastního
prospěchu, sloužil obětavě věci, ale nad ni stavěl vždycky ideu, jež
mu byla světější než klubovní usnesení a než oportunita chvílé ~
nejen staročeští odpůrci, ale i vlastní straníci často zaz1fvali
profesoru deskriptivní geometrie, že také v politice postupuje
přímočaře, more geometrico. Učenec, jehož prvním pracím se obdivoval
J. E. Purkyně, a jehož vrcholné koncepce zaujaly Johna Tyndala,
byl filosofickým liberálem z rodu Johna Stuarta MilIa, ale sám se·
- a to ne toliko v studijní oblasti odborné - hlásil vždycky jako
žák ke Kašparu Mongeovi, v jehož naukách nacházel východisko
všeho usilování vědeckého, mravního a sociálně obrodného. Miloval
revolučního Francouze, jehož zásady vytrvale domýšlel, láskou
velice uvědomělou: stavěl hos národně, obrannou tendencí proti
německy abstraktnímu Kantovi í hledal spojitost mezi jeho
encyklopediékými snahami a pansofií Komenského i chtěl do duchové
vzdělanosti české přinésti z galsky srostitého světa Mongeova
blahodárný prvek živé představivosti jako doplnění a korektiv
převládající u nás abstrakce í způsobem, v němž byla mimoděk utajena
složka umělecká, žádal, aby se naše niterná skutečnost neskládala
jenom z myšlenek a slov, nýbrž také z obrazů.

Ikonognosie, jak nazval svou osobitou vědu, neměla býti pouze

39