sudkiťm, úsilí o mravní čistotu ve veřeiném ži·
votě - a tak kameny, které dopadaly do jehe>
oken, měnily se >nepříteli lidu« v rfi.že
rÍtězstvf!

o lásce k bližnimu.

Společenské křivdy a majetkové rozdíly i
rozpory mezi třídami a stavy pozoroval
Masaryk jako syn chudých rodiču jíž v slováckém
domově a to již tenkráte se snahou odpomoci
této siožité nespravedlnosti. Za studií v Brně
a ve Vídni, kde student docházíval do
dělnických schuzí a pozoroval poměry kolem sebe,
stupňoval se tento zájem sociální a hledal
poučení v odbornych knihách. Masarykova oblí·
bená věda sociologie uváděla jej k samému
jádru těchto palčivých otázek, ukazuifc mu,
kterak je řeší v Angiii, v Americe, ve
francia v Německu. Velmi záhy pochopil Masaryk,
že nelze tu nápravy očekávati od drobné, byt
sebe ušlechtileji myšlené dobročinnosti, nýbrž
že jest třeba dvojího: jednak aby v duchu
rovnosti všech St-lVU a tříd byla přetvořena celá
lidská společnost, jednak aby jeden každý
jednotlivec si stále uvědomoval své povinnosti k
celku. Tento Masarykův názor blíží se tomu,
có nazýváme socialismem, ale od prúměrného

16