18

se o čela hor, až poslední ohlas temněji a temněji se vracel;
pak. byio zase ticho.. Jsou-li slova dutě a hrozně zvuk zvonu
výborně zvolena pro naznačení zvukové kvality zvonových úderů,
malují výrazy temný, temenu) temněji a temněji, ticho jejich
zvláštní přízvuk a zároveň zanikání. Připomeneme-li, že údery
půlnočního zvonu končí žalářní výjev v »Máji«, naznačíme tím
pouze shodu vnější; důležitější jest, že v této scéně, která
myšlenku o hynutí člověka a o jeho přechodu ve věčné .nic«
překrásně provází malbou zanikání zvuku v tichu, založeny jsou
hudební účiny na využití týchž slov temný a ticho, jejichž
působivost Mácha přezkoumal v -K r k o n o š s k é P o u t i. (verš
44. »hluboké ticho té temnosti«, v. 175. »je mrtvé ticho,
temno pouhé,« v. 261. »ten šepce tíše - tíš a tiš,,; ale i
v »Intermezzu II« vrací se tento zvukový motiv, v. 6. »ticho,
temno jako v hrobě«, v. 36 .• tichý šepot, tiché IkánÍ«.)l Po
vylíčení zvuků půlnočních ihned začíná druhá část • K r k o n o
šs k é P o u t i«, ono mátožné vidění ze sna.

Nelze tvrditi, že první část »K r k o n o š s k é P o u t i«
složena jest organičtěji než polovice druhá. Úryvky z deníku
a z dopisů, hned obsahu erotického, hned meditativně
filosofického, vesměs pocházející z konce r. 1832 a z první polovice
r. 1833, byly dosti libovolně ztmeleny krkonošskou
krajinomalbou, jež byla výtěžkem feriální cesty srpnové r. 1833. Některé
obrazy, ať ze zkušenosti cestovní, ať z běžného fondu poetického
čerpané, rozpředeny přes míru, jakou dopouštěla oekonomie
celku. Přechody mezi jednotlivými úryvky, provenience tak
různé, vyrovnány sice stilisticky, avšak nikoliv myšlenkově, takže
první tato část působí dojmem fragmentárnosti, nespojitosti,
neukázněného těkání lyrikova. Způsob složení jest důležitým
kriteriem pro stáří této části. Krajinářské její partie vznikly arciť
po srpnu 1833, ale i některé starší prvky náležejí vznikem až
za .Sen«, jenž' jest jádrem partie druhé, i za skizzu
-Poutní k. z Máchova deníku, tak úryvek z dopisu XV. a slova, jež
zakládají se na deníkovém záznamu mezi. Bezdězem a Troskami.

Spojovací nití mezi částí první i druhou jest Máchův nad
jiné oblíbený motiv poutníka. Ve visionářské partii, jejíž kořeny
jsme zjistili v náčrtku Novalisově, byl tento motiv obsažen;
v dochovaných částech II. dílu románu • H e i n r i ch von
O ft e rdi n g e n« nazývá Novalis svého hrdinu .der Pilgrimc.

1 Ještě několik dokladů z -Mnicha«, kde vzp. 1., v. 40 také
.sklesla půlnoc, zvony bijou«. Zp. II!., v. 1-4: >splynula tichd noc,
podletní vítr vál, velebný Vyšehrad v paprsku Luny stál, od zdí od
sesutých i od skal kolmých stín stopil se hluboko v Vltavy temný
klín«; v témže zp., V. 14-15: .ticho, však strašněji šedivý mnich se
smál. V tom temnou nocí zvuk stříbrný harfy zněl.. Též úvodní
báseň >Krkonošské pouti. sdružuje oba zvuky: .tmavou nocí nade
vámi jen zazní moje tiché noční přání«.