skému, vchází Anežka Česká do přímého styku,
o čemž svědčí zachované listy Klářiny, plné
duchovní útěchy a organisačních pokynů; po prvé,
již v století třináctém, si podávají přes Alpy ruce
a srdce dvě duchovní sestry ke společnému dílu
kulturnímu! Závoj a prsten svaté Kláry, které
putují z Italie do Čech, jsou patrně jen symbolem a
legendou; skutečností však zůstává uvedení
klarisek vedle mUŽského františkánství do Prahy,
organisace nábožné služby nemocným a chudým,
asketická a rozjímavá disciplina v ženském
klášteře, jemuž se sama Anežka postaví v čelo,
odmítajíc tituly a přijímajíc jenom nejvyšší
povinnosti. Krok, který ji vede z tradičního útulku
urozených Přemysloven, z vybraného, ale kázní již
uvolněného kláštera svatojiřského na hradě
pražském do nového přísného konventu na Františku
na Starém městě, má dosah historický:
křesťanství, které se i u nás zvrhalo v planou formu,
nabývá opět plného a kypivého života. .. až sem,
půl druhého století nazpět, možno stopovati
kořeny obrodného křesťanského hnutí, které pak,
v době lucemburské, zachvátilo celý národ,
posíleno novou spekulací náboženskou, naplněno
světským demokratismem, ozbrojeno však také
duchem vzpoury proti církevní.

Z ohniště františkánského křesťanství při
nízkém pravém břehu vltavském, Anežkou
rozdmychaného ne,vycházejí jenom snahy charitativní,
korunované brzy ustavením špitálu křižovnického u
pražského mostu, ale i plodné podněty umělecké,
stejně jako ve Vlaších, kde se světec z Assisi stal
jedním z předních inspirátorů výtvarných;
dopo
*2

19