Str. 72. VÝvoj události na Balkáně vykládá s přehlednou názorností A.
:Rambaud v »Dějinách :Ruska« (přeL L. Petr, 1896); dílo mně bylo vodítkem též při
rozboru nihilistického hnuti za Aleksandra I.

Str. 73. První zlomkovité znění »Zimní noci« otiskl P. Strejček ve »Květech«,
1909, ll., str. 542-544; definitivní útvar básně, S. S. II., str. 172-181.

Str. 74. Ke karakteristice Prantiška Jaroslava Čecha kromě partie v monografické
knize Strejčkově 1908, str. 6-27, viz Thomayerovu stať »Z rodinné kroniky
básnických geniů« v »Pestrých kapitolách«, 1919, str. 57-68.

Str. 79. Josef V. Prič, Slovanská myšlenka na Rusi v »Osvětě«, 1878, při vylíčení
pokusů o sblížení rusko-polské se přidržuji Perwolfovy stati v VIII. sv. Riegrova
Slovnlku »Vzájemnost slovanská. Panslavismus« a dodatků v »Slovanských návštěvách~
Edv. Jelínka, 1889, str. 91, 96, 97.

Str. 81. Nihilistické typy v ruském románě pěkně zachytil A. G. Stín ve svém
zpracování Skabičevského »Dějin ruské literatury v XIX. stol.«

Str. 82. O blízkém příbuzenství »Slavie« s »Evropou« zmiňují se svorně všichni
kritikové básně; Sv. Čech sám upozorňuje na ně ve vstupních verších »Slavie« a
nazývá ji v průvodní poznámce k vydání v S. S. 1901 »jakýmsi pendantem Evropy«;
analogie sleduje zevrubně Voborník ve studii v »Osvětě«. Pověst o Antaru a Peri,
již poznal Sv. Čech z podání Senkowského, přeloženého r. 1847 J. Sl. Tomíčkem v
Zapově »Poutníku«, zaměstnávala jej již r. 1868 a r. 1872 (srv. zlomek S. S. XXVII.,
292-301, 336-338), další zpracování zařazeno r. 1871 do novely »Poslední jaro«, S.
S. XII., 277-279, poslední zmínka v novele »Napoleon« r. 1883, S. S. XV., 214;
srovnej auktorův rozbor ),Antar Svatopluka Čecha« ve sborníku statí,
věnovaných Jar. Vlčkovi »Z dějin české literatury«, 1920, str. 293-310.

Str. 83. O obrovitém pfáku inspirace viz Vrchlického báseň »Fénix« v knize
»Duch a svět« a prolog ;)Poesie« ve »Zlomcích epopeje«.

Str. 88. K souvislosti »Slavie« s oním feuil1etonem (S. S. XXV., str. 103-108)
poukázal P. Strejček v úvodu ke školskému vydání »Slavie« ve »Sbírce souvislé četby«,
1913, o českém rusofilství, jakožto výrazu slabosti národní, T. G. Masaryk »Česká
otázka«, 189, S. § 16.

Str. 90. Holečkův poměr k ruskému slavjanofilství nejlépe v monografii
Voborníkově, 1913, str. 31 a násl.

Str. 93. Partie Ivanovy erotiky zaměstnávaly básníka zvláště živě, dokladem
toho Ivanovy čtyři zaokrouhlené sloky ke chvále lásky, jež otiskl P. Strejček ve
»Květech«, 1909, 11., str. 546-547 a jež do básně pak poiaty nebyly; Voborník
v »Osvětě« 1906, str. 1119 ukázal správně, jak Ivanův a Jadvižin příběh lásky trpí
alegorickym záměrem Čechovým.

Str. 95. O slavjanofilství ruském kromě Stínova zpracování literárních dějin
Skahičevského poučují nejpřístupněji obě díla Masarykova, průpravné Slovanské
studie, 1., Slavjanofilství J. V. Kiřejevského, Hustopeč 1889 a klasický úhrn :Rusko
a Evropa, II dUy o 3 sv., Praha 1919-1921.

Str. 96. V. Solc v básni »Slávy děti« již v prvním vydání .Prvosenek" r. 1868.
Str. 100. Čechovy překlady perských básníků, »Bůh« od Dželal-ed-dina Rumiho,
"Pijácká« od Hafise a »Z popěvků Omara Chijama« v »Lumíře« 1875 a S. S. II.,
161-163; »Nic« ve »Květech«, 1880, S. S. 11., 203. O ruském nihilismu a jeho poměru
k radikalismu i realismu, viz pronikavé úvahy Masarykovy v uvedeném díle
základním.

Str. 102. Okt. Wagnera studie »Polská otázka ve Slavii«, Slov. přehled, 1906;"'
jest cenná druhou svou kapitolou rozbírající poměr básně k polské otázce, kdežto
hlava první o sociálních názorech ve »Slavii« jest povrchní.

Str. 104. »Polonia« Vrchlického (pod obrazem Jana Styky) v »Nových zlomcích
epopeje«, 1894; k polonofilství Alšovu v. stať W. Bunikiewicze »M. Aleš a Polsko«
v »Národě«, 1918, str. 486.

Str. 107. Jan Kabellk, );Rozbor Slavie« v »Hlídce literární«, VL, 1889.