A podobně básník sám, když byl vyznal všecky šle..,
hy bičíku Osudu, všecky jeho lživé sliby, zlé jeho roz
•mary, kruté jeho příkazy, vztyčuje se a volá statečně:
a čím jsem byl, tím byl jsem rádl

Před takovou statečností a karakterní výší rozptylují
se veškeré předsudky, že prý společenské prostředí
určuje povahu, že člověk nosí s sebou až do smrti
morální hodnoty své rodné třídy: synem pradleniným
a hokynářovým jest dokonalý rytíř, jenž se nikdy ne ..•
potřísní dotykem špinavého prádla a jenž nikdy ne~
smlouvá se o bagately ani nekupčí malichernostmi.
Myslím, že nebylo by netřeba ilustrovat jakýmkoli
příměrem mravní hrdinství Nerudovo, jež ostatně by
dobře vydrželo i srovnání se stoickou rytířskostí AI.
freda de Vigny, potomka bůhví kolika šlechtických
předků; postavím=li proti N erudovi básníka jeno srdce,
Heinricha Heina, přisp.ěji tím snad oklikou k vystižení
poměru dvou různorodých duchů, nejednou se setkav.
šícho Heine umělec při hlubším poznání roste tím výše,
čím Heine člověk ztrácí; tuším, že u Nerudy je pra ..•
vý opak. Heine nedovedl nikdy býti rytířem, špatné
hamburské a diisseldorfské tradice židovského rodu
kupeckého stále se mu věšely na paty. I ve při s osu·
dem příliš smlouval, a to s jistou potměšilostí, i své
vlastnrvelké utrpení dovedl proměniti v kapitál, z ně ..•
hož lze básnicky těžit, aniž kdy přijal je pokorně jako
dar bohů, nezbavil se nikdy nedůvěry, herou mívají
strážci obchodních tajemství a oživil si svůj obzor ne
•přáteli, jež přeceňova1,nedošel vůbec k distanci mudrce
nesúčastněného ve všedních starostech.

16