40

"Vy králové jste přišli ,sem, že já jsem ještě dítě,
Vyf apoštolům svobody se kdys i ukláníte:

Vš[lk až já ponarostu v celý muž,
a žáků půjde za mnou houfně' už.

hned sestrčíte hlavy své pak v strachu cJ.ohromady
a budete i tupých od biřiců bráti rady.

Teď přišli jste sem s poklonou z té světa někde dáli,
a sypete mi zlata lesk a 'kadidlo i chvály.

pak - byste zachovali zlatou svou

mně korunu necháte trnovou,

a k poslední mé cestě skalní ku Golgatě

z Vás tří se nedostaví žádný - dím to svatosvatě!"

Král řečník s čela korunu si honem k uchu šoupnu!,
rád řek' by něco. neví co. a zdá se mu, že zhloupnul.

A na to v tajený se dali šept,

druh druhu ve královské ucho repť:

"Ze. z tesařky je pře<;c jen, on každým slovem jevil"
To vi s..:: nřišJi se slávou _ bl. (\I1"čl; ''O> .,M':