a logiích chrámů celé davy světců a učitelů církev •.
ních, takže s pavIánu u sv. Salvatora pohlíží do Kři •.
žovnického náměstí jakési kamenné konklave, církev
to vítězná, hotova orodovati. Proto lemují Karlův
most špalírem soch, v nichž chodec má nalézati po •.
silu na dráze dokonalosti. Dnes, kdy většina světců,
jež štědří a zbožní fundátoři ze začátku XVIII. století
zvolili, uctívajíce patrony svych povolání a řádů a
zároveň oslavujíce obdivunejhodnější hrdinství své
doby, jest málo srozumitelna legendou i významem,
netušíme ani přibližně citů, které vzbuzovalo toto ka'"
menné procesí v srdcích a v nervech lidí barokních.
Pro ně to byla dojista cesta triumfální, vedoucí od
přísně duchovního Klementina ke královské nádheře
a vznešené výsosti svatyní hradčanských, kde v chrámě
svatovítském pozvedali kořící se andělé pýchu a pa",
vézu tehdejší Prahy i národa, zkroceného protirefor •.
mací, stříbrnou rakev sv. Jana Nepomuckého. Světec
ten, jehož legenda a kult jsou samy polemikou proti
českému husitství, vábil jako mučedník k sobě asketi",
cká srdce, kterým bylo potřebí silných citťl soustrázně
s utrpením a dojetí z ran, z krve, z násilí, ale odměň o •.
val zároveň rafinovanou smyslnost ctitelů a diváků
tím, že volal k světsky honosným slavnostem zlata a
barev, drahých rouch a lesklých odznaků, rušného
pohybu a hlasné hudby. Tam, kde nad temnou řekou
se tyčila chmurná postava zamlklého zpovědníka, di",
vadelně ozářeného svitem patera hvězd a obklopeného
jásotem privilegovaných stavů v honosných krojích,
avšak v pHsném roztřídění kastovním, tam nebylo, tam

28