Krá lov n a Rad egu n d a.

Frf! s k y Z f! Š 11 sté h o s tol f! t i.

Veliký mistr přísné linie, členěné v rytmech
chrámové skladby, Puvis de Chavannes,
namaloval na zdech světské svatyně v novodobé Paříži
posvátný příběh blahoslavené pastýřky a účinné
ochránkyně rodného kraje proti válečnému
nepffteli, svaté Jenovéfy, jak uprostřed divokého
vichru a krvavého deště časů barbarských šíří
svěží vůni jarní květnice s porosenými liliemi.
Cyklickými malbami, na nichž pod příkrovem
zamlklé mlhy dříme milost dávnověké legendy,
vzdal velkorysý malíř francouzský zbožný hold
jedné pojmenované hrdince ze zástupu
bezejmenných žen, které účastně spolupracovaly na
přerodu divoké doby v středověk křesťanský.
Statečny před lidmi a pokomy před Bohem,
krotily překypující pudy mladistvě bujných národů,
hrnoucích se právě na dějinné jeviště: proti
tělesné síle stavěly něhu ducha, proti útočnosti
smyslů kázeň srdce, proti výboji moci mravní
odffkání.

Letopisec církve a historik pozdního
písemnictví latinského zná také jména a někdy i osudy
mnohých blíženek Jenovéfiných a čte-li v
klášterních kronikách neb v životopisech misionářů
a církevních spisovatelů, vybavuje si s
podivnými útvary germánských kořenů a latinských
koncovek živé představy světic, hrdinek, učených
paní. Snad kdyby na naše dny byly se
docho
11