6

V Americe neměl J. V. Sládek stání: zi Chicaga hnalo
Jej vnitřní puzení k svobodnému jezeru .Michiganskému
a odtud k "Otci vod" .Mississippi; ve Wisconsinu byl
učitelem a farmářem, v Texasu chrámovým i školským
pomocníkem polské osady, v St. Louisu českým novi~
nářem; lovil zvěř, sbíral přírodniny, pracoval jako dělník,
prožil dobrodružné přepadení od domorodců v pusté
krajině. Ze zámoří v létě 1870 přinášel si do domova
velmi mnoho: kromě znalostí angličtiny, franštiny;
španělštiny a polštiny pronikavý názor o trojí národnosti
Spojených států, Angličanech, češích a vymírajících Indi~
ánech, rozhled po podstatě amerikanismu, věcný základ
pro svobodomyslnou demokratičnost a konečně jistotu,
že všemi kořeny přece jen tkví v domov,ě.

I slovesná kořist výpravy Sládkovy byla značná.

Kromě veršovaných povídek i1 meditační lyriky s
krajinářským pozadím dvou prvních sbírek básnických,
obsahují americké zkušenosti a dojmy četné stati, napsané
dílem i přednesené po návratu do Čech, avšak knižně
vydane teprve po básníkov'ě smrti. Jsou celkem dvojího
druhu: feuilletonistické obrázky a l?vuální studie. V
"Amerických obrázcích", psaných lehounkým perem žáka
Nerudova a posv2cených volným humorem zralého muže,
jemuž vzpomínka ozIacuje dobrodějným rozmarem i
trapné zážitky, podává si ruku básnický Krajinář s bystře
pozorujícím národopiscem a bezstarostný dobrodruh
s laskavým lidumilem; kdé jemný št>ětec zachycuje
barevné, světelné a vzdušné 'nálady jezera .Michiganského,
kde duma pravého demokrata se sklání nad pustnoucím
hřbitovem 'vyhubených domorodců, dosahují besídky výše
opravdového umění.

Na rozdíl od těchto črt, načerpaných výhradně z
bezprostředních dojmů, zakládají se rozsáhlejší stati na
studiu literatury, snaží se vydatně informovati a konati
reformně publicistické poslání; zvláště dvě z nich "Ú~