VLASTN12lVOTOPIS Z R. 1893

Narodila jsem se dne 31. července roku 1853
v Praze v Žitnobranské, dnes Žitné ulici
č. 525 v České škole, bývalé to Amerlingově
Budči, jako první dítě svých rodičů, Františka
Lanhausa, úředníka České Spořitelny, a Arnoštky roz.
Deutschové.

Můj otec byl rodič z Hradce Králové, syn
poštovního úředníka, jeho matka původem z Teplic; matka
moje narodila se v Jihlavě, ale byla jako nemluvně
do Vídně přenesena a tam vychována. Byla tedy
Němka, ale jedna z těch vzácných duší, která nám
Čechům přála, o naše snahy se zajímala a je
podporovala. Učila jsem se od ní a od své chůvy Lízy,
Němkyně od Plzně, mluviti německy, a teprve ve
čtvrtém roce učil mne otec po česku hovořiti. Dříve
než česká slova znala jsem české písně, neboť otec
byl zanícený hudebník - Čech. Byla jsem t. zv.
zázračné dítě, které vše konalo dříve, než byl čas,
- ale tělesnou sílu a celý rozvoj zázračného
dítěte podlomila zhoubná spála v prosinci 1858,
tuším, zuřící, jíž jsem málem ži votem propadla
jsouc jí přece urvána, dlouhou dobu jsem stonala
a na konec z ní památkou podržela ušní chorobu,
která celé moje mládí černým mrakem zahalovala,
mne od 5. do 18. roku z ordinační síně do síně
vodila a vůbec ze silného, krevnatého dítěte učinila
pouhý stín bývalé jeho bytosti.

51