sprcha - myslila jsem si, ze hy některá mohla býti
otištěna, Hrála jsem si dále; veršújsem již nepsala,
ale všeliké zmotané fantasie, pohádky, cestopisy.
Roku 1873 do nového Lumíra poslala jsem také
cestopisnou črtu, nebyla taktéž tištěna (také toho
nezasluhovala!), ale redakce žádala si větší výběr.
Já bláhová neposlala - nic. V zimě 1876 počala
jsem si hráti s Klepy, které jsem však teprve
dopsala v hrozném roce 1878, na rozptýlení svého
stesku. Také do životopisu Swiftova jsem se pustila
a do úvodu práce Z mého rodného domu.

Těžké starosti a ztráty zajaly mne tak, že jsem
se po 4.roky péra ani netkla; až na podzim roku
1882 slíbila jsem, že budu ve prospěch mateřské'
školy přednášeti. Volila jsem si za téma svého
miláčka mezi českými spisovateli, Karolinu Světlou;
přednáška se líbila, byla uveřejněna v Jitřence,
která nedávno počala vycházeti v blízké Poličce
- a dostala se K. Světlé na oči. To vlastně bylo
příčinou mé spisovatelské dráhy, Vzácná paní
dopsala mi, k další činnosti mne nabádala - byla
jsem u vytržení nad listem, který ještě teď jen s
pohnutím ·béřu do ruky, Váhala jsem uposlechnouti,
nedůvěřovala jsem sobě a konečně přece tak
učinila. Dokončila jsem hned Z mého rodného domu,
Lauru napsala, a pak již to šlo dále bez ustání.
První moje práce skoro všecky jsou v Jitřence, do
Světozora dostala jsem se záhy laskavostí Prima
Sobotky; i s Vesnou a Literárními Listy ve
dlouhém jsem byla spojení (až do roku 1890), svoje

58