Oblast francouzských zálib Lierových ležela o mnoho stupňů niže:
v románě se učil od l;leuilleta, v dramatě bavil se nejlépe vtipem
Pailleronovy konversace a vzrušoval Dumasovým či Augierovým řešením
mravně občanských otázek, ve výtvarném umění nade vše si vážil
jemné francouzské kultury ze století XVII1.

Kdykoliv Jan Lier mluvil o malířství i architektuře posledních
Ludviků, nabýval Jeho tón teploty a vroucnosti; z každého genru svítivého
a půvabného. z každé krajinky rokokové a protinaturalistické, z každé
stavby elegantní a pohodlné hlásil se.k českému tlumočníkutakbHzký
tak drahý, ano vlastní svět. Předměty modelované jemnou a jistou
rukou mistrovskou pozbývají tam tíhy; rytmus tance op'ojhého bez
bouřlivosti určuje tam zákony pohybu; vše pluje v barevných vlnách pod
zářnými oblaky a v zátopách svět1a. Žena krasavice h~dná lásky a
poskytující štědrou inspiraci. jest vládkyní. radost a umění jsou Cílem;
jiskřivý vtip a volný rozmar světélkují ve vzduchu. V čarovné té říši
byl by chtěl žíti Jan Lier; vzpomínal a toužil po ní, sedě před branami
českého Kocourkova. obrácen k němu zády. Býval chvílemi popudlivý
a krutý, kdykoliv si uvědomil, že v domově jeho všecko jest úmyslně
~ tvrdošijně zcela jiné než ve vlasti jeho touhy a snu; pak ztrácel i
vrozenou gracií a stával se rozhorleným mravokárcem. Ale přišel
večer, kdy bylo možno se zasníti a zapomenouti; pak Jan Lieť vrhal své
rakety .

•• Vzlétaly k zenitu a neutkvěly mezi pochodněmi nebes. Vracely se
jak létavé hvězdy k zemi, padly i shasínaly."

Takový byl osud Jana Liera feuilletonisty. (I917)

Š7