278

ARNE NOVÁK:

ještě povysenou polohou, připomínající latinské
znění slova kostel (castellum): proti rušnému,
kupeckému, slovem profannímu hlavnímu náměstí byl tu
kout tichý, zasvěcený, polo temný, nasycený vůní
kadidla a modlitbami a prozrazující tak dosti
zřetelně městiště někdejšího hřbitova. Tato isolace
kostelního plácku nebývala porušena ani stavebním
rozřešením spojení s náměstím; právě u
nejzachovalejších venkovských měst vyúsťuje spojovací
kostelní ulice do hlavního náměstí skrytě, maskována
úzkým podjezdem mezi massivními pilíři neb docela
ztracena za bokem domů.

Čistě prakticky pojaty byly některé
komunikační čáry, ať to byly již ulice či nedlážděné
hospodářské cesty na zadcích. Náměstí bývalo
prodlouženo ve své ose, která se kryla s hlavní silnicí.
v městě, a tak vznikly dvě ulice, majicí samy seboU'
ráz předměstský, sprostředkujíce spojení s
venkovem. Hned za hlavním mýtem trousily se zájezdní
hospody, se svými rozlehlými dvorci, mezi nimi
rozkládala se skladiště obchodníků dřívím, domy
obilních kupců se sýpkami a vůbec stanoviska těch,
kdož chtěli býti u samé obchodní tepny, aniž do~
vedli se vměstnati na náměstí; konečně při samém
vtoku této předměstské ulice do náměstí trůnila
v celé své úřední důkladnosti budova pošty,
privilegované sprostředkovatelky mezi městem a okolím.
Volně mimo architektonické jádro městského celku
vybíhaly cesty hospodářské: jimi stékala z okolních
polí úroda do dvorů umístěných na pozadí domů,
po nich hnala se stáda s pastvy domů, tudy se
jezdilo na polní práci, k senoseči a ke žním. Tyto
cesty nedlážděné a široké ztrácely se buď v
hlubokých úvozech stíněných ovocným stromovím,
obrostlých šípkovými keři, konajících z pravidla i úkon
mezného rozhraničení, neb míjely řady stodol, pově-