z těchto šlechtických staveb barokních, pokud
zachovány jsou ještě jejich zelené kulisy stromové, jsou
s to, aby vyléčily duši z nervosníhl' chvatu a z hlučné
horečky moderní existence: až budeme upachtěni a
zemdleni, oddejme se pozorování paláce Nosticova
nebo fiirstenherského: až černý smutek, zpředený
ze sazí a pesimismu, lehne nám na srdce, neopomeň.
me projíti se ulicí Vlašskou či Letenskou, - vážné
mlčení paláců a vlídný styk se starými stromy
ohčerství nás.

Snad dočkáme se jednou, že dějepisec, dovedoucí čísti
z mluvy kamenů řeč duší, napíše nám historii
stavitelské rodiny Luraghovy, která od konce XVII.
století shromáždila ve třech pokoleních celou řadu mistn1
tohoto panského baroka; vedle Dientzenhoferů je to
mezi pražskými architekty skupina nejzajímavější.
Není asi bez význ.amu, že první práce luraghovské
jsou stavby fortifikační, - i zde průchod k velikosti
a moci jde vojenským táborem. Ale pak vzneseny
byly na Luraghy stavby, které přeměnily ráz celé
Prahy: konvent křižovníků s červenou hvězdou dal
od nich .budovati svůj palác i chrám sv. Františka,
hned v sousedství jesuité objednali obdivuhodnou
loggii před kostelem Salvatorským - a místo při
vyúštění Karlova mostu, jež dotud bylo malebné, stalo
se rázem místem vznešeným. Světskou architekturu
Luraghlt vyvrcholil později palác Kolovrata
Libštejnského v Ostruhové ulici, jenž znám jest pode jménem
paláce Thunského, - a opět ulice Ostruhová, plná
měšťanské a rozmarné pitoresknosti, byla náhle
zuobilisováua. Rozlehlé a vážné průčelí paláce,
rozčleněné horizontálně i svisně s velkým vděkem
geometrickým, rozkvetlo novým životem pod zázračnýma
rukama Braunovýma: svrchovaný sochař, jenž byl
s každý úkol naň vznesený, pochopil bystře celkovou
koncepci Luraghovu i základní požadavek hraběte