Předmluva.

Ještě za života Arna Nováka, ř. profesora Masarykovy
university a mého předchůdce v úi'adě učitelském, mluvilo
se o vydání z krá cen Ý c h Přehledných dějin literatury
české. Bylo jasné, že stále od vydání k vydání se
rozrůstající Přehledné dějiny - v posledním 4. vyd. z let 1936/39
obsahují už na 1800 str. drobného tisku - nemohou býti
přehlednou a informativní příručkou pro studium a že brzy
nastane okamžik, kdy bude nutno nazývati ono základní
Novákovo dílo podle pravdy pouze tak, čím vlastně jest:

Děj i n a m i literatury české. Arne Novák se nebránil
myšlence stručn~o zpracování svých dějin. Osud však mu
již nedopřál vésh pracovníka, jehož by si k této práci
vyvolil. Můžeme jenom litovat, že se tak nestalo.

Starý plán stal se opět časový koncem r. 1943. Pracoval
jsem tehdy podle přání zesnulého o novém vydání
Přehledných dějin, ale vedle nich cítili jsme spolu s nakladatelem
R. Prombergrem potřebu studijní příručky, zmenšené
rozsahem asi na třetinu vydání původního. Uvědomovali jsme
si naléhavost takové příručky, aby se předešel nedostatek
věcně a znale psané učebnice pro mládež nové republiky,
jejíž brzká obnova se již nadějně rýsovala našim zrakům.
Vyzvali jsme k jejímu zpracování prof. Bořivoje Nováka,
který měl již na 4. vyd. Přehledných dějin účast opravdu
záslužnou. Když se však práce vzdal, ač nepřestal
sledovat všechno, co se t)'ká Novákova díla, a nejedním údajem
přispěl i k zpracování tomuto, obrátil jsem se na jiného
žáka Arna Nováka, prof. Rudolfa Havla, který, povzbuzen
souhlasem paní Jiřiny Novákové, ujal se díla s velkou
radostí, netuše, že se pouští do práce nejen svrchovaně
odpovědné, ale i namáhavé a obtížné. Sám jsem zpracování
sledoval, doplňoval a pokud jsem uznal za vhodné i
pozměňoval.

Účelem Stručných dějin české literatury je doplňovat
středoškolské výklady a poskytovat první informace laiku,

I