zdomácnělému za to, že mnohonásobně vytkl
osobitost a svéráz našeho středověkého
básnictví, jmenovitě ,ve slohu a výrazu.

J akobsonovy práce o staré slovesnosti
české se počínají jeho studiemi z období
cyrilometodějského a přes románské písemnictví,
souvisící s osobnostmi obou národních
světců, Václava a Vojtěcha, míří hlavně k
lucemburskému trecentu s jeho básnickým
vrcholem, Legendou o svaté Kateřině, která i
lidsky jest badateli zvláště drahá; na závěru
stojí pak .zkoumání veršovaných skladeb
husitských, při nichž Jakobsona především
znepokojuje problém, zda v nich dlužno s Pe
..kařem spatřovat poslední organickou fási
české gotiky středověké. Ve středu zájmu
stojí minuclosní rozbor staročeského verše,
kterému již .roku 1923 věnoval
monografickou analysu, namnoze převratnou, později
opětovně prohlubovanoua soustavněji bu
..dovanou - tu stojí Jakobson zcela ojediněle
jako vědecký tvůrce na kolbišti mnohých
problémů a kontroversÍ. S analytikem
přistoupil zároveň ;edito'r k nejstarším českým
duchovním písním doby ještě románské