304

výlet vyUčený ve IV. kapitole povídky, do něhož Pant
jest vnucen maloměstskou šosáckou společnosti; na jeho
sklonku promluvl několik závažných slov o lásce a
lidském osudu s farskou vilou Cilkou, jejlž svěžl a zdravý
piJvab dlvčl sentimentálně okouzll jako poslední léčka
života zachmuři1ého churavce, předurčeného skonu. Na
výletě setkává se Pavel s troubadourem venkovskéhú
Kocourkova s lékárnickým tironem a nadšeným
veršo\'cem Bohumlrem Vlnou, ušlechtilým, avšak prostoduchým
idealistou, samolibě strojeného zevnějšku i divadelního
vystupováni, takže v něm může s pohrdou odmítati
takřka ztělesněni svých někdejšich vlastnlch bludů
básnické sentimentality; ačkoliv Pavel nepochybuje o
Vlnově čestném karakteru a mladistvé opravdovosti, přece
se k němu chová nevlídně jako muž životem zoceleny
se chová nevlfdně k vlastni pošetilé mladosti. A tomuto
maloměstskému minstrelovi s kytarou na rilžové stuze
a s věncem z kukaček na dlouhých vlasech, jenž
přednesem svým oslňuje maloměstské slečinky, vložil
Svatopluk Čech do úst baladu o Antarovi, která by měla
splše slouti romancI.

V třinácti pětiveršových slohách iambického chodu
a s mnohými rytmickými nepřesnostmi parafrasujl se
hlavni motivy pověsti Senkowskéha; nejeden spojujlcl
člen dějový jest vynechán, takže postup vypravování
stává se poněkud nejasným; psychologické pohnutky
Antarovy i sličné Peri jsou značně posunuty. Na rozdl!
od Senkowského i staršlho zlomkového zpracováni
Čechova, za to však ve shodě s původnl tradicí arabskou.
jest Antar předevšlm proslulý pěvec, jehož plseň
"tajemná i žalná" daleko široko okouzluje a pinl posluchače
touhou; válečné hrdinstvl jeho naopak ustupuje do
pazadl, a také o Antarově pohrdán! lidskou společnosti,
jež ze Senkowského převzal do úvodu svého staršlho
zlomku, tentokráte se Čech nezmiňuje ani slovem.
Pronásleduje v plsečné poušti gazelu, nezranitelnou koplm
lovcovým, ocftá se Antar náhle v pohádkovém městě
z faty morgany, tiše obývaném duchy; když vstoupl
do paláce vybudovaného z drahokamů, oslňuje jej
hudebným hlasem překrásná kněžna duchů, kořl se mu