Goethovým splsum, jež Herze odpuzovaly
překypujícím bohatstvím citu i obrazů, nýbrž i
paradoksním romantickým výtvorům, jež se jejímu
choti zdály čirým šílenstvím. Leč i fysikální
pokusy Herzovy, jeho badání vědoslovné a etické
nalézaly v Henriettě žačku a důvěrnici, po
případě též ochotného famula. Cesty po Německu,
hlavně v Sasku, v Brunšvicku a po Harzll
doplnily její vzdělání, poklady umělecké, jež hlavně
po smrti mužově studovala plná dvě léta v Ha1ii.
vábily ji tu více než kouzla přírodníj byla! celou
povahou kulturní měštka.

Její porozumění výtvarnému umění bylo
značné; připomíná se její duchaplná a pronikavá
rozmluva s Goethem v Drážďanech, kdy se Henrietta
s nadšeným obdivovatelem pozdní renesance
střetla, horujíc po romanticku pro primitivisty
quattrocenta i pro současné nazarénské malíře,
ale brzy se s ním setkala v souhlase o krajinářství.

Leč všechno hluboké vzdělání, všecka vzácná
vnímavost umělecká, všecek nevšední dar
všestranné chápavosti zdály se ustupovati před
oslňující krásou této »Musy tragické«, jak jmenoval
rád Berlín svoji nejkrásnější ženu. Všecky sny
helenisujících sochařů o vznešené božské kráse
našly tu naplnění: vysoký, hrdý vzrůst, jímž
rovnala se obdivované královně Luise, štíhlost a při
tom plnost tvarů družily se k hlavičce dokonalého
profilu. Umělci tvrdili, že hlava dle kanonických
zákonů řeckého sochařství jest poněkud malá v
poměru k štíhlé, vysoké postavě; obdivovali se
vysokému čelu, praxitelsky modelovanému
nosu. Na drobných, plných a jemně kreslených rtech

58