zasedlI{ soudu na&svým celýÍn:národem, ano, nad
"zděděnýnrodkazem skvělým své rasy, dávných otců svých."

Stejně jako bohatýrŠti hrdinové mladisťvých Ibsenových h.er od
"Kurhanu rekova" po "Nápadníky trůnu", pocházf také divoký
Peer Gynt ze starodávné domácí tradice severské,nikoliv však zjejf
hrdinsky-šlechtické vrstvy, nýbrž z jejiItléně ušlechtilé spodiny, ze
lhář,ských zkazek selského rázu: prolhaným venkovským klackem;
chvastounem a násilníkem, rváčem a holkařem jest v
prvnfpolovici tragédie tento Petr Šilhan, jenž se na lidi a na osud, na ctnost
a věrnost· dívá potměšile a výsměšně skrze prsty, maře své žití lží
a hrou, létaje ve lži a báji nad všední svou bíd(ju lenošného a otr~
haněho dědice márn<>tratných otců. Tato kritika národnfh<>selství
jest Ibsenova bitva s romantikou : Bjornson, jako G. Sandová, B.
Auerbach; K. Světlá, oslavil v norském sedláku větně uchované
tysy národní bohatýrské povahy ,která si na <>mlazujíci hrudi pří •.
rody dovedla uchovati statečnost dávných vikingů a bájivého ducha
starých skaldů. Ale na tento romantický kroj svých krajanů
po4ívalse p<>vahový i literární protinožec Bjornsonův střízlivým okem
kritického odsvětitele - Peer Gynt, synek samolibého rozhazovače
Ir se beobelhávajíd·· báchorkářky, nepocházi ani od vikingů ani od
skaldů, nýbrž od rvavých sedláků a prolhaných myslivců a plavcu,
kteří nakonec uvěřili vlastním výmyslům a zakrývali si jimi Svou
potupnou zchátralost: tot ten rek Severu, v němž prý ožil bájeslovný
Sigurd,tot ztělesnitel národní povahynorské, toťvyvolený miláček
romantiků ve Skandinavii. Kam uvede tento rek Severu svou rodnou
zemi, matku Aase? Na trůn slávy a moci, aby jako královna pano~
vala nad národy a snad duchy, jak o tom snili buditelé norští? Ach
nikoliv, milí páni romantikové/ Někam na. mlýnskou střechu za
komink posměchu všech, aby byla povýšena nad rozumné lidi, nad
všednfskutečnost, nad politický reálism. Jaká to groteska této
nápadnice trůnu v duchu čistě romantickém I

Jako všude hlásali také na severu vlastenečtí romantikové kmeo.
nov<>u a: národní sarnosvojnost, jež, rozvíjejíc do· důsledkÓ aV
soustavu původní rysy povahové, dospěla by na.konecjákke kulturní,
ta:kkpolitické soběstačnosti; národ, odliše se jaiykem,karakterem
í v:tdelallostí od svých pokrevnýchsoúsed'Ů a pohrdna Um, cO dosud

128